České deníky dnes na svých titulních stranách informují o úmrtí spisovatele Milana Kundery, který podle nich patřil mezi největší osobnosti světové literatury. Považují ho za posledního českého literáta, který měl šanci na Nobelovu cenu. Zároveň připomínají jeho komplikovanou minulost a zdůrazňují, že Kundera sám by se jakékoliv kanonizaci bránil. Spisovatel zemřel v úterý ve věku 94 let ve svém pařížském bytě. Do Francie z Československa odešel v roce 1975.
"Kundera byl beze vší pochyby největším českým romanopiscem a přesto, že nikdy nezískal Nobelovu cenu, byl i jednou z nejvýraznějších osobností literatury světové. V jeho díle, které začalo dobovou budovatelskou lyrikou, k níž se později nehlásil, přibližně od šedesátých let nenajdeme slabé místo," uvádí komentátor Hospodářských novin. Kunderovo dílo se sice podle něj vzpírá jednoznačné interpretaci, ale měli bychom se o ni neustále pokoušet.
Komentátor Mladé fronty Dnes (MfD) míní, že Kundera je zrcadlem 20. století. "Stejně jako tato pohnutá doba je i jeho osud plný zvratů, složitých životních osudů, důležitých křižovatek, šťastných i tragických rozhodnutí, literárního rozpuku i tvůrčích krizí," píše. Zdůrazňuje, že málokterý český autor si získal tolik čtenářů po celém světě. "Srovnatelný je snad pouze Hašek, možná Čapek s Havlem," podotýká.
Lidové noviny dnes vyšly s titulkem "Nesmrtelný" a velkou Kunderovou fotografií na titulní straně. "Lidé milují žebříčky. Napíšeme-li, že Milan Kundera byl poslední český spisovatel, jenž měl vážnou šanci na Nobelovu cenu, je to nejen do značné míry pravda, ale zároveň to budí pocity typu: vida, jací jsme díky Kunderovi pašáci. V těchto momentech se nerozlišuje, zda byl spisovatelem českým, či francouzským. Jenže to není jádrem věci," uvádí komentátor LN. Kundera byl podle něj velkou - ale také solitérní - osobností. Takovou, jejíž pohled na svět se nezavděčí každému.
Podle Práva odešel skromný velikán, který se ve druhé polovině dvacátého století stal nejvýznamnějším českým spisovatelem, jenž oslovil celý svět. "Jeho knihy ze šedesátých let i následující exilová tvorba patří k základnímu fondu českého umění," míní komentátor. Osudy Kundery i jeho rozsáhlé dílo jsou podle něj zrcadlem dějin střední a západní Evropy druhé poloviny dvacátého století. Jejich význam daleko přesahuje svět literatury.
Kundera patřil k výrazným postavám politické oblevy 60. let a také k těm, kterým bylo po sovětské invazi do Československa v srpnu 1968 brzy zakázáno vydávání děl. Od 80. let psal své knihy ve francouzštině, a pro část veřejnosti je tak znám spíše jako francouzský autor s českými kořeny. V roce 1979 byl zbaven českého občanství, které mu bylo navráceno teprve v roce 2019. K jeho nejznámějším dílům patří například romány Žert, Nesnesitelná lehkost bytí či soubor povídek Směšné lásky.
