Na výstavě Labyrintem dějin českých zemí na Pražském hradě si lidé mohou ode pondělí prohlédnout jedny z nejznámějších listin české historie - Zlatou bulu sicilskou a Zlatou bulu Karla IV. Tyto středověké buly potvrzovaly práva a výsady českých králů k římské říši. Výstava se koná při příležitosti letošního stého výročí vzniku Československa.
Významné listiny opatřené pečetěmi, pro které se používalo latinské slovo bulla, budou vystaveny v Císařské konírně.
Zlatá bula sicilská, tvořená třemi provázanými listinami, pochází z roku 1212. Vydal ji tehdy římský a sicilský král a budoucí císař Fridrich II. ve prospěch českého krále Přemysla Otakara I. jako odměnu za to, že ho Přemysl podpořil v boji o římskou korunu. Listina přiznávala českému panovníkovi řadu práv, zejména dědičnost královského titulu.
Český král a římský císař Karel IV. pak roku 1356 vydal Zlatou bulu Karla IV., která potvrdila výjimečné a nezávislé postavení českých zemí v rámci říše.
Zajímavostí podle historiků je, že zatímco pečeti v listinách Fridricha II. jsou vždy dva zlaté plíšky naplněné voskem, Zlatá bula u listiny Karla IV. je poctivý kus zlata.
Výstava Labyrintem dějin českých zemí, která začala v únoru a potrvá do července, je součástí akcí k letošnímu 100. výročí vzniku samostatného Československa. Na výstavě se objevily a objeví vedle bul i další jedinečné dokumenty z české historie. Byla mezi nimi třeba zapečetěná obálka, do které Jan Masaryk uložil zapsaná poslední slova svého otce Tomáše Garrigua Masaryka, prvního československého prezidenta. Otevřena může být až roku 2025.
