Nové koncertní síně chystají vedle Ostravy také Praha a Brno

Kultura
19. 7. 2024 09:00
Nové koncertní síně chystají vedle Ostravy také Praha a Brno
Nové koncertní síně chystají vedle Ostravy také Praha a Brno

V Ostravě dnes dopoledne začne výstavba koncertního sálu. Slavnostního ceremoniálu s poklepáním základního kamene se zúčastní autor návrhu, americký architekt Steven Holl a prezident Petr Pavel.

Přinášíme výběr informací o koncertních síních v ČR a ve světě.

- Ostravský koncertní sál je jednou ze tří podobných staveb, které se v ČR v současné době chystají, je z nich však nejdále. Už koncem června rozhodli zastupitelé města o přijetí úvěru ve výši dvou miliard korun od Evropské investiční banky (EIB), který pokryje velkou část nákladů. Výstavba nového koncertního sálu spojená s rekonstrukcí Domu kultury města Ostravy má trvat až do roku 2027, už nyní se v lokalitě provádí přípravné práce. Náklady na stavbu jsou zhruba 2,8 miliardy korun, celý projekt má vyjít přibližně na čtyři miliardy korun.

- Podobu koncertního sálu Ostrava představila v červenci 2019, kdy vyhlásila výsledky největší architektonické soutěže v novodobé historii města. Autory vítězného návrhu jsou studia Steven Holl Architects z New Yorku a Architecture Acts z Prahy. Americký magazín Architizer zařadil v roce 2021 projekt mezi deset nejočekávanějších staveb světa. Nový komplex bude využíván jako hudební, kulturní, produkční či vzdělávací zázemí a bude zároveň sídlem Janáčkovy filharmonie Ostrava.

- Koncertní sál má mít 1300 míst. Součástí projektu je například i divadelní sál s kapacitou 490 míst, komorní multifunkční sál s 515 místy, přednáškový multifunkční sál se 120 místy či edukační centrum s 200 místy. Součástí komplexu má být i nahrávací studio, restaurace, kavárna a další prostory. Město se o výstavbu nového sálu pokoušelo v minulosti již šestkrát, nejprve v 60. letech 19. století, naposledy v roce 1969.

- Brněnské Janáčkovo kulturní centrum má stát na rohu ulic Veselá a Besední, kde jsou nyní nevyužívané podzemní garáže. Nad nimi vyroste šestipodlažní budova, kde kromě samotného sálu pro 1200 posluchačů najde zázemí brněnská filharmonie. Bude zde mít šatny, zázemí, sklady, ale také zkušebny a prostor pro technologie. Součástí stavebních prací je i propojení s nedalekým Besedním domem.

- Příprava brněnského projektu za zhruba 2,4 miliardy korun se ale táhne mnoho let. Současní představitelé města dříve čelili kritice opozičních zastupitelů i osobností kulturního života za to, že stavbu koncertního sálu odkládali. V poslední době Brno opakovaně narazilo u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), u kterého si společnost Gardenline stěžovala na podobu zadávacího řízení. Zatím nepadl definitivní verdikt a město tak nemohlo vybrat dodavatele.

- V Praze se připravuje výstavba Vltavské filharmonie, která by měla vyrůst u stanice metra Vltavská podle návrhu dánského studia Bjarke Ingels Group (BIG), který v květnu 2022 vyhrál v mezinárodní soutěži. Budova by měla být otevřená v roce 2032. Stavba měla stát 9,4 miliardy korun, podle informací serveru Aktuálně.cz se však podle aktuálního návrhu kvůli úpravám okolí prodraží na téměř 13 miliard korun. Město chce na stavbu získat státní příspěvek a zvažuje i zapojení soukromých investorů.

- Výstavba nového kulturního centra u Vltavy, kde budou sídlit Česká filharmonie a Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, je součástí proměny lokality Bubny-Zátory. Oba orchestry zde najdou rezidenční prostory i zázemí pro své vzdělávací programy pro veřejnost. V budově vznikne také hudební oddělení a kreativní hub Městské knihovny v Praze. Vltavská filharmonie by měla mít tři sály - koncertní pro 1800 diváků, menší pro komorní hudbu s kapacitou 500 míst a multifunkční pro ostatní žánry a typy akcí s kapacitou až 700 osob.

- Nových budov pro kulturu vzniklo v ČR po roce 1989 jen několik. V září 2010 se například v Zlíně otevřela budova Kongresového centra, jejíž autorkou je architektka a zlínská rodačka Eva Jiřičná a kde našla nové sídlo Filharmonie Bohuslava Martinů; město ji využívá i pro pořádání kulturních nebo společenských akcí. Realizace se naopak nedočkal projekt jiného slavného českého architekta Jana Kaplického, českobudějovické Kongresové centrum Antonína Dvořáka, přezdívané podle tvaru Rejnok. Stavbu s náklady odhadovanými na dvě miliardy korun zastavili v roce 2014 radní města kvůli nejasnostem kolem investora.

- Ve světě vznikla v posledních letech výrazných staveb určených hudbě celá řada. Blízko mají čeští milovníci hudby i architektury například do Hamburku, kde byla v lednu 2017 otevřena nová budova Labské filharmonie. Nová dominanta přístavního města, jejíž střecha připomíná rozbouřenou hladinu Severního moře, se přitom nerodila snadno. Plánovaná doba výstavby se protáhla na trojnásobek, několikanásobně se zvedly i náklady. Výrazné nové budovy získaly také polská Štětínská filharmonie (2014; stavba navržená španělským ateliérem Barozzi Veiga dostala cenu Miese van der Roheho) nebo Pařížská filharmonie od Jeana Nouvela (2015).

Autor: ČTK Foto: Profimedia

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ