Sešit nazvaný Narozeniny Asterixe a Obelixe vyšel na konci října současně jak v domovské Francii, tak v dalších zemích včetně Česka. Klesající úroveň novějších pokračování legendární série však příliš nevylepšuje.
Třicáté čtvrté pokračování příběhů galských válečníků, jimž kouzelný elixír dodává nadlidskou sílu a pomáhá jim v dobrodružných výpravách po antickém světě, ostatně ani nemá ambici být regulérním příběhem. Je komiksovou gratulací, kterou kreslíř Uderzo nadělil čtenářům k výročí vydání prvního Asterixova příběhu Asterix z Galie v roce 1959. Nabízí magazínový až kabaretní soubor anekdot, vzpomínání a scének, jehož hlavní přednost tkví v tom, že upozorní na "postmoderní" prvky slavného komiksu, které mnohým mladším čtenářům zůstanou ukryty v pozadí za akčními bitkami a gagy.
Takto si připomeneme, jak Goscinny s Uderzem převádějí civilizační problémy Evropy dvacátého století do starověku (ucpané cesty ve městech i mimo ně, masová turistika a byznys s ní spojený, doping ve sportu apod.), jak nápaditě ironizují a parodují stereotypně vnímané vlastnosti a zvyky jednotlivých evropských národů (Švýcaři-Helvéti jsou přehnaně pořádkumilovní, Britové blazeovaní, Němci-Gótové se ustavičně cpou zelím) a jak vynalézavě to vše skládají do zábavných a napínavých příběhů.
ČTĚTE TAKÉ: Asterix, Geislerová i HItler: začíná komiksový festival
Asterixovi a jeho nerozlučnému kamarádu Obelixovi písemně či osobně gratuluje většina hlavních postav z jejich dosavadních příhod: počínaje jejich sousedy přes neschopného egyptského architekta Neuminise či proradného věštce, až po samotného kreslíře Uderza, který "osobně" vstoupí do komiksu.
Parafrázují se tu slavná malířská díla, od Mony Lisy až po Munchův Křik, najdeme tu Asterixe dle Arcimbolda, Obelixe podle Leonarda da Vinciho, natáčí se tu film a na závěr Caesar opět zkouší na Galy vyzrát; marně. Narozeniny Asterixe a Obelixe vlastně ani nejsou regulérním sešitem série, představují jen jakýsi bonbónek pro fanoušky, nejlépe pak pro ty, kteří mají většinu předešlých pokračování přečtené.
Ti především doufají, že nejde o sešit poslední. Albertu Uderzovi je totiž 82 let a od smrti spisovatele a scenáristy Goscinnyho příhody veselých Galů píše i kreslí sám. Celkem je to i s letošním devět dílů, naposledy je Goscinny podepsán pod Asterixem u Belgů vydaném v roce 1979.
Jejich kvalita zejména v posledních letech viditelně klesla, přičemž Uderzo nejenže selhává při vymýšlení zápletek, ale například v předposledním Nebe mu padá na hlavu (2005) už starý pán šidí a odbývá i kresbu, jejímž autorem už ostatně není sám (pomáhají mu bratři Mébarkiové): obsah jednotlivých okének je maximálně zjednodušen a na stránku už je skládá pouze ve třech řadách, nikoli ve čtyřech, jak bývalo dobrým zvykem. Uderzo a Goscinnyho dcera Anne ostatně v předmluvě k Narozeninám Asterixe a Obelixe vzpomínají na dobu, kdy oba stáli před rozhodnutím, zda po smrti scenáristy vůbec v sérii pokračovat. "Vítězství přišlo, naše dobrodružství slavila stále větší úspěch," pochvaluje si Uderzo prostřednictvím Asterixe. Devět sešitů "bez Goscinnyho", včetně narozeninového speciálu však žije především z fenoménu, který dvojice po dvacet let rozvíjela společně.
Albert Uderzo (a René Goscinny): Narozeniny Asterixe a Obelixe - Zlatá kniha. Přeložil Michal Lázňovský, vydal Egmont, 56 stran.
Repro: Egmont
