Pandemická krize sice vzala muzeím a galeriím návštěvníky a postavila je před řadu nových problémů, na druhou stranu jim ale ukázala možnosti on-line světa. Mnoho z inovací, vyzkoušených v době největšího řádění koronaviru, zůstává součástí muzejní práce. Jde například o virtuální prohlídky a výstavy, podcasty, videa, on-line katalogy nebo výraznější aktivitu na webu a sociálních sítích, zaznělo ve středu v Brně na kolokviu Muzea po pandemii.
"Chtěli jsme poukázat na to, že krize kterou jsme prožili a která ještě neskončila, přinesla řadu problémů, ale i řadu výzev. V některých věcech nás posunula dál," uvedla za organizátory z Asociace muzeí a galerií ČR Irena Chovančíková, ředitelka Masarykova muzea v Hodoníně.
Podle ředitele Moravského zemského muzea Jiřího Mitáčka pandemie předně zdůraznila význam kultury a umění pro společnost - obojí lidem chybělo. "Kultura v těch složitých letech prokázala, že je důležitou součástí společnosti a že není tou zbytnou částkou, která může být jako první obětována," řekl Mitáček. "Mohli jsme si uvědomit, jak důležitý element to je, že drží společnost, svět pohromadě," doplnila Gina Renotière z Muzea umění Olomouc.
V muzeích byl po vynuceném uzavření kvůli šíření viru najednou čas na některé dlouho odkládané úkoly, stavební úpravy, restaurátorské zásahy nebo inventarizaci. Zároveň muzea zareagovala zvýšenou aktivitou v on-line světě, ať už ve vztahu k laické veřejnosti, tak směrem k odborníkům, což je příklad dálkově zpřístupněných sbírkových katalogů. Iniciativu někde brzdil nedostatek zkušeností nebo zastaralé technické vybavení.
Podle Františka Šebka, historika a muzejníka z Univerzity Pardubice, se před muzei otevřela možnost podstatného rozšíření aktivit na internetu. Nejde podle něj jen o náhradní řešení z nouze, ale potenciální dlouhodobé obohacení. "Řekl bych doslova nový fenomén. Covidová doba v tom sehrává iniciační roli," uvedl Šebek. Muzea by podle něj měla návštěvníky svého webu a dalších počinů ve virtuálním světě počítat a vykazovat stejně, jako evidují návštěvníky výstavních síní, jde o jinou, ale také důležitou rovinu muzejní práce.
Šebek také poukázal na rostoucí trend virtuálních prohlídek expozic. Obava, že kvůli nim ubude lidí, kteří přijdou do muzea osobně, je podle něj lichá. "Zkušenosti ukazují, že je to naopak," zdůraznil Šebek.
Pandemie také přiměla některá muzea shromažďovat "pro budoucnost" věci, které s tehdejšími událostmi a společenskými procesy souvisejí. "U nás například máme obor lékařská technika. Snažili jsme se zachytit třeba ochranné pomůcky pro zdravotníky a další průmyslově vyráběné věci," uvedl Pavel Holman z Technického muzea Brno.
Holman ale poukázal na obecnější problém a nevyřešenou otázku: jak moc a jakým způsobem mají muzea zachycovat a dokumentovat současnost. Chybí podle něj vhodná metodika či zásady. "Měli bychom něco takového mít. Podobné krize se mohou vyskytnout i v budoucnosti, nemusí to být jen epidemie," doplnil Holman.
