Jak vycvičit draka 3: emocionálně hutné loučení s trilogií

Když v roce 2010 vypustilo studio DreamWorks do kin Jak vycvičit draka, stal se z animovaného snímku o Vikinzích a dracích neuvěřitelný hit. Ať už díky excelentní animaci a létajícím sekvencím či jednoduše adorovaným příběhem o malém outsiderovi Škyťákovi a jeho novém příteli Bezzubkovi. Čtyři roky nato vyšel druhý díl, a ten posunul celou sérii ještě dál: otevřel se dospělejšímu publiku a rodinnými emocemi své fanoušky doslova poslal do kolen. Nyní se hlavní tvůrce Dean DeBlois vrátil se svým životním dílem potřetí a naposled a důstojně zakončil trilogii, která se v animovaném světě tak často nevidí.

Na ostrově Blp žijí Vikingové se svými draky v dokonalé harmonii. Utopickou idylku ale naruší nutnost boje. Nový padouch na scéně jménem Grimmel je totiž pohlcen touhou zabít všechny Noční běsy, a tak když se dozví o existenci Bezzubky, je oheň na střeše. Hrdinové musí tedy začít hledat pro sebe a své draky nový domov - bájný skrytý svět, kde budou mít zaručenou ochranu a bezpečné útočiště.

A aby toho nebylo málo, musí Škyťák společně se svou přítelkyní Astrid řešit ještě jeden, mnohem příjemnější problém: Bezzubka si totiž našel novou přítelkyni - bílou dračici Bleskoběsku. Jeho nesmrtelné kamarádství s milovaným drakem je však příchodem nové lásky ohroženo. Harmonické soužití mezi Vikingy a draky tak stojí před zásadním rozhodnutím...

DeBlois naplno využívá toho, že jde už o třetí díl série. Fanoušci si za tu dobu stihli k Bezzubkovi a Škyťákovi vytvořit nesmírně silné pouto, a tak plno emocí z plátna jaksi vyplyne samo, aniž se o to musí vehementně snažit. Stačí, když připodobní pár scén připomínající zlomové momenty z minulých dílů a už má diváka na udičce. A navrch se ještě vytasí s flashbackovými scénami s tátou Kliďasem.

Stejně kvalitně se také tvůrci činí ve zpracování létajících scén. Jednička byla v tomhle ohledu naprosto famózní a oba následující díly drží zdárně krok. A nejinak dobře se činil také dvorní skladatel série John Powell. Po celkové vizuální stránce a zpracování různých druhů draků jde pak o vrcholný skvost, jež je současná animace schopna ukázat. Jen zamrzí, že z onoho skrytého světa, který byl v trailerech poměrně hodně propagován, nakonec uvidíme jen velmi málo.

Nezajímavý padouch

Tu a tam se možná Bezzubka chová až moc dětinsky, ale je třeba si uvědomit, že i přes řadu dospělých prvků je Jak vycvičit draka stále primárně filmem pro děti. Namlouvací techniky Bezzubky poté, co se poprvé střetne s Bleskoběskou, jsou velice úsměvné, i když oproti předešlým dílům je humoru celkově méně: vedlejší postavy jako například dvojčata Ruffnut a Tuffnut či dokonce samotná matka Valka, jež ve dvojce sehrála jednu z klíčových rolí, mají hodně omezený prostor. Většina času se soustředí na hlavní kvartet: zamilované draky a Škyťáka s Astrid, jež se musí postavit novému nepříteli.

Ten však jen potvrdil snad největší slabinu celé trilogie: jeho motivy (prostě zabít všechny draky) a prezentování se vychytralou, promyšlenou taktikou číhajícího, trpělivého lovce jsou moc jednoduché, a postava tak nenabízí žádný hlubší náhled do svého nitra. Ve skutečnosti nakonec ani nedojde k tolika akcím a bojové konfrontace jsou například oproti dvojce značně odbyté.

Sázka na silné, nefalšované emoce

Ovšem tam, kde akce strádá, DeBlois přitlačil na emoce a vyslal jedno významné poselství. Po celou dobu filmu je zjevné, že se tentokrát celá kapitola kolem Vikingů a draků navždy uzavře. A když přijde ten hořkosladký konec, dostává se pravému fanouškovi nefalšovaného dojetí. Emoce tryskají na maximum, a ač jde stále jen o animované postavičky, lze z nich jasně vyčíst veškeré pocity, jež zrovna prožívají.

Pro dětské publikum je závěrečné poselství více než jasné: to pravé přátelství a bezmezná loajalita trvají navěky, nejdůležitější složkou života je ale svoboda. Jistá osudovost je nevyhnutelná, to ale neznamená, že rozbije to nejvzácnější, co člověk může mít: vzájemné přátelství a lásku.

Inteligentní a nesmírně lidská trilogie Jak vycvičit draka se do historie animovaných filmů jistě zapíše nesmazatelným písmem. Jako jedna z mála si dokázala udržet po všechny tři díly vysokou kvalitu. Trojka je sice nejslabším kouskem, sází ale na silné emoce vybudované z předešlých setkání s oblíbenými hrdiny, a to pořád stačí na to, aby fanoušci odcházeli z kina spokojeni.