Neviditelný: za málo peněz hodně muziky

Rozpočet hororové novinky Neviditelný činil pouhých sedm milionů dolarů, scenáristu a režiséra v jedné osobě Leigha Whannella (Upgrade) to ale jinak zvlášť neomezilo. Vytasil se s divácky napínavým kouskem, který má svým tématem současné společnosti co nabídnout.

Herečka Elisabeth Mossová hraje v poslední době postavy, které jsou nepěkně fyzicky či psychicky týrané. Menší roli si střihla v loňském hororu My, avšak primárně je hvězdou dystopického seriálu Příběh služebnice. Její role v Neviditelném tedy na papíře vypadá jako ideálně obsazená. Sám film tuto hypotézu pak potvrzuje.

Cecilie (Mossová) žije v toxickém vztahu s psychopatem, který je génius přes moderní technologie a optiku. Hlídá ji na každém kroku, rozkazuje jí, co má dělat... zkrátka má v hrsti celý její život. Alespoň to tak sama popisuje, ačkoli film nám to neukáže. Nicméně domnívat se, že tomu tak úplně není, by vzhledem k vyprávění příběhu bylo pošetilé. Cecilie si tak naplánuje noční tajný útěk z luxusní vily, což se jí i přes komplikace nakonec podaří.

Tím však její horor zdaleka nekončí, ale spíše začíná. Pokud jste viděli trailer, víceméně znáte hrubý průběh celé dějové linky. V tomhle ohledu to tvůrci skutečně odbyli a mohli být tajemnější. O to překvapující na druhou stranu je, že film dokáže diváka i tak pořádně napnout a vtáhnout do jedné nekonečné spirály strachu a pochybností.

Hlavní hrdinka se sice o pár týdnů později dozví, že její šílený přítel Adrian (Oliver Jackson-Cohen) spáchal sebevraždu, ona tomu však ani za mák neuvěří a je si jistá, že jde jen o inscenaci, jen o další z jeho triků, jak ji obelstít a i "posmrtně" pronásledovat a psychicky terorizovat. Okolí, které se jí snaží z těžké situace dostat a pomoci k návratu do běžného, obyčejného života, kdy může bezstarostně chodit po ulici, to samozřejmě neustále mate a myslí si, že jejich kamarádka/sestra už se pomalu, ale jistě zbláznila. Jak už to tak ale bývá, nakonec se šokujícím způsobem přesvědčí o opaku a dojde jim, že ona od začátku měla pravdu.

Dokonalý stalking

Cecilie totiž skutečně bojuje s "neviditelnem", jehož přítomnost kolem sebe neustále cítí a domnívá se, že jde o Adriana, který podle ní jednoduše přišel na způsob, jak nefingovat svou smrt a stát se neviditelným. Zpočátku to jsou jemné provokace, které mají navodit strach a nejistotu z neustálého sledování. Zkrátka stalking moderní doby dotažený k dokonalosti. Vše se začne stupňovat ve chvíli, kdy se psychicky zlomená oběť neboli lovná zvěř stane lovcem. Cecilie je plně odhodlána dokázat, že má pravdu, což se ale jejímu neviditelnému protivníkovi samozřejmě nelíbí, a tak začne napadat její blízké.

Film funguje zejména díky skvělé kameře. Záběry navozují dojem, že svým způsobem opravdu vidíme to nehmatatelné zlo, které hlavní postavu psychicky mučí. Při delších sekvencích je pak napětí stupňováno do skutečně mistrovských výšin, za něž by se nemusel stydět ani král v oboru Alfred Hitchcock. Mossová je jako ztrápená oběť toxické maskulinity neuvěřitelně věrohodná a dokazuje svůj nesporný talent.

Jen ten závěr přece jen působí trochu moc kostrbatě a naplno odkrývá hlavní slabinu snímku: scénář, s nímž si možná Whannell, jenž jinak napsal třeba Saw: Hra o přežití nebo Insidious, mohl vyhrát malinko víc. Takhle je naprosto evidentní, že film stojí a padá především na navozené atmosféře všudypřítomného strachu, a to ani ne tak v lekačkách jako spíše v pocitu osobního vězení a nekonečného obtěžování.

Chvályhodné na Neviditelném je i to, že reaguje na aktuální, byť stále docela tabuizované problémy ve společnosti a odvážně a inovativně zpracovává tematiku obtěžování, stalkingu a domácího psychického násilí.

Do budoucna se tak nabízí otázka, kdy Whannell dostane tučnější rozpočet a bude si moci dovolit do své práce zakomponovat řadu nových věcí. Není totiž pochyb o tom, že se v rámci hororového žánru řadí k těm nejtalentovanějším tvářím Hollywoodu a větší pozornost si zaslouží.