Dramatické události srpna 1968 v Bratislavě připomíná výstava fotografií, která bude v pondělí večer zahájena na univerzitě v Brémách na severozápadě Německa. Mezi snímky známého slovenského fotografa Ladislava Bielika je i ikonická fotografie, na níž rozhořčený muž okupačním tankům čelí s odhalenou hrudí.
"Do dneška je považována za jednu z nejlepších fotografií 20. století," říká o snímku Susanne Schattenbergová, expertka na východní Evropu z univerzity v Brémách. "Tato fotka vypráví příběh, který komunističtí šéfové v Moskvě, Varšavě, východním Berlíně, Budapešti a Sofii nepředvídali, totiž to, že se obyvatelé nepoddají osudu a pocitu bezmoci," vysvětluje. Symbolizuje podle ní naopak neohrožený odpor, který tehdy Slováci a Češi kladli.
"Na Západě byla fotka přetištěna v řadě médií a zařazena do výstavy World Press Photo, ve východní Evropě se začala šířit v ilegalitě," popisuje další osud snímku z 21. srpna 1968, který byl opakovaně zařazen do renomovaných publikací obsahujících nejdůležitější fotografie 20. století.
Její autorství ale pro tehdy devětadvacetiletého muže neskončilo bez problémů. "Fotoreportér Bielik originály schoval tak dobře, že je Státní bezpečnost ani při několika prohlídkách nenašla. Nemohli mu prokázat autorství fotky, ale stejně byl vyloučen ze sdružení novinářů, ztratil svou práci a až do smrti v roce 1984 se živil jako fotograf na volné noze, což tehdy nebylo jednoduché," připomíná Schattenbergová.
Po revoluci v roce 1989, kdy Bielikův syn objevil negativy, se jeho rodina musela soudit s německou tiskovou agenturou DPA o autorská práva slavného snímku. Na Západě byl totiž dlouho za jejího autora považován Peter Stefan Lutz, který do Německa dopravil mimořádné vydání deníku Směna, v němž fotografie byla.
Pohnutý osud měl i muž, který v den okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy stanul s velmi emotivním výrazem ve tváři před jedním z tanků. "Emil Gallo, muž s odhalenou hrudí, byl prostý instalatér, který se předtím politicky neangažoval. O své zřejmě spontánní akci nevyprávěl nikomu, ani předtím, ani potom. O tři roky později v roce 1971 si vzal život. Nevíme proč, jestli z politických, nebo osobních důvodů," poznamenává Schattenbergová.
Rok 1968 v Brémách vedle výstavy Muž s odhalenou hrudí, která se ve Výzkumném centru pro východní Evropu uzavře 7. června, připomene také rozsáhlá expozice fotografií z tehdejšího Československa, která se od 18. června představí v budově zemského parlamentu. Obě výstavy jsou součástí česko-německého kulturního festivalu v Brémách nazvaného Tak se dělá jaro, který nabízí i řadu debat nebo českých filmů.
