Galerie Leica v pátek zpřístupní výstavu Jmenuji se Robert Vano. Zahrnuje průřez tvorbou známého fotografa od roku 1968 do letoška, kdy autor oslaví 70. narozeniny. Expozici připravil fotograf Adolf Zika, který je zároveň autorem dokumentárního filmu Robert Vano - příběh člověka. Paralelně se zahájením výstavy bude premiérově uveden ve vybraných kinech a v České televizi.
"Robert Vano udělal jako nezkušený osmnáctiletý mladíček odvážné věci, které by si dovolil jen málokterý ostřílený chlap, přesto není hrdina. Dotýkal se nejslavnějších mužů i nejkrásnějších žen světa, potkal největší ikony světového showbusinessu, přesto se nedá považovat za světově slavného člověka," uvedl Zika. O Vanovi říká, že odešel z tehdejšího Československa, aby se zbavil života pod bičem totalitního otrokáře a místo toho se stal na chvíli dobrovolným, ale trochu nechtěným otrokem amerického snu.
V Americe měl jen úspěch, pro uznání šel dál světa kraj, ale ani Itálie, Španělsko, Německo či Francie mu ho nenabídly. "A když už o to nestál, tak se mu uznání, úspěchu a velké mediální pozornosti dostalo po návratu do jeho rodné vlasti, ale už jako prošedivělému charismatickému pánovi s americkým pasem, přičemž vlast už byla poloviční," popisuje Zika Vanův život.
A doplnil, že fotografův přístup k životu nebyl nikdy řízen ocelovou vůlí a odhodláním, jak tomu bývá u významných lidí, ale neuvěřitelným vlčím instinktem přežít. Vano je podle něj v první řadě citlivý a zranitelný člověk, který se nedá považovat za jakéhokoli superhrdinu moderní doby. Jeho životní příběh však ale skrze jeho odvážné a upřímné fotografie jisté symptomy hrdinství a ojedinělosti často vykazuje.
Fotograf slovenského původu Robert Vano, který má dnes americké občanství, proslul především mužskými akty a tvorbou pro módní časopisy. Fotografuje ale i známé osobnosti, přírodu či zátiší. V roce 1967, ve svých 19 letech, emigroval přes Itálii do USA. Živil se jako kadeřník, vizážista a asistent slavných módních fotografů. Později se sám proslavil jako fotograf, pracoval pro časopisy Harper's Bazaar, Vogue, Elle, Cosmopolitan a další. Po roce 1989 se vrátil do Československa, ale neusadil se na Slovensku, zakotvil v Praze.
