Postupnou proměnu života tradičního venkova střední Evropy zachycuje fotografická výstava maďarského autora Pétera Kornisse Touha po věčnosti. Na Staroměstské radnici bude veřejnosti přístupná od pátku 4. května do 28. června. Výstava pod záštitou primátorky Prahy a velvyslance Maďarska se koná u příležitosti nedávných osmdesátin tohoto významného světového fotografa.
Korniss v Praze představí celoživotní dílo, díky němuž se tradiční maďarský, slovenský, rumunský, český i polský venkov dočkal věčnosti. Korniss sám přiznává, že všechno vlastně začalo v roce 1967 v tančírně transylvánské vesnice Szék, která kdysi ležela v maďarském, dnes rumunském teritoriu. Tam prý prožil osudový okamžik, když si uvědomil, že je právě svědkem posledních momentů odcházejícího světa. "Věděl jsem, že to, na co se dívám, je už včerejšek. Můj cíl byl jasný: uchovat to," popsal svůj tehdejší pocit.
Systematicky se také v průběhu tvorby věnoval i psychosociálnímu jevu, který se teprve měl stát jedním z důležitých rysů života postkomunistických zemí Evropy - takzvaným hostujícím dělníkům. Léta fotografoval obrazový příběh venkovana, který podobně jako čtvrt milionu dalších jeho rodáků týden co týden odjížděl ze své vsi za prací do hlavního města, aby se na víkend zase vrátil domů, potěšil se s rodinou, polem a zahradou, zahrál si karty v místní hospodě, a pak zase žil v městské ubytovně či maringotce, až nakonec dochází k poznání, že doma se vlastně necítí tam ani tam.
Stejné pocity mají dnes podle Kornisse i Češi, kteří přes týden pracují v Německu či Rakousku, nebo Poláci pracující přes týden naopak zase v Česku, anebo Ukrajinci pravidelně se vracející na svátky, ale i na sezoní zemědělské práce domů k rodinám z Česka, Slovenska, Maďarska, Německa. Neustálá migrace se dnes stala průvodním jevem života Evropy, míní fotograf.
Výstava je rozdělena do pěti částí, hlavním kritériem je čas. První část Minulost je z 50. a 60. let, kdy Korniss nalézal tradiční nedotčené oblasti, druhá část Migrace mezi venkovem a městem zachycuje život gastarbeiterů, třetí se věnuje politicko-společenské proměně v letech 1989 až 2017 a poslední dvě tradicím dnes a současnému životu někdejších vesničanů.
Korniss je držitel maďarského titulu Národní umělec, Kossuthovy ceny či Pulitzerovy ceny. Byl také členem mezinárodních porot světových soutěží World Press Photo a Pictures of the Year. Do České republiky přijížděl 20 let jako člen mezinárodních porot soutěže Czech Press Photo. Jako jedinému z porotců mu byla udělena zvláštní pocta - Czech Press Photo Award za mimořádný přínos české a slovenské fotografii.