Značnou pozornost vyvolala ve francouzském tisku nynější výstava děl průkopníka abstraktní malby Františka Kupky v pařížském výstavním paláci Grand Palais. Podle nich se tím vzdává hold jinak až příliš opomíjenému umělci, jehož cesta vedla od konkrétního znázornění až po hlubokou abstrakci.
Odpoledník Le Monde vyzdvihuje, že retrospektiva odhaluje "malíře všech smyslů" a celou paletu umění "průkopníka abstrakce" a "kouzelníka barev". Připomíná umělcovo symbolické a expresionistické období, které v roce 1912 nahradila abstrakce a následně završila éra hutných barev a geometrických tvarů.
Deník Le Figaro píše o Kupkovi jako o "malíři jak impulzivním, tak nepoddajném jako metronom". Označuje jej za učitele a volnomyšlenkářského myslitele, který nechává "formu smyslně tancovat pomocí barev". Přisuzuje mu "poživačnou zvědavost", kterou provází "esoterická fascinace devatenáctým stoletím" a "žízeň po modernitě století dvacátého".
"Barva především, potom pohyb a stále méně a méně formy," píše o tvorbě časopis Télérama, podle kterého nelze Kupku držet v jedné škatulce a nezbývá než sledovat jeho přecházení do jiné dimenze s překvapením a fascinací nad jeho obrovskými kompozicemi.
Podle webu Les Inrockuptibles se Kupka svými díly pustil do postupné "syntetizace" viděného světa stále výraznějšími barvami, který dává v závěru "plnou autonomii". "Jeho malba je oslnivá, zářící, jako hudba, ke které se hlásí a kterou svým způsobem reprodukuje," dodává se v textu.
"Co je u Kupky nápadné, je způsob, jak velmi rychle přechází z jednoho stylu do druhého," soudí web rozhlasu France Info, podle kterého si Kupka dokázal si hrát s liniemi, barvami, půdorysy a arabeskami a skládat je do rovnováhy až do konce života.
Výstava, kterou připravila Národní galerie v Praze s partnery z Francie a Finska, potrvá do 30. července. K vidění je 300 maleb, kreseb, grafik, knih i dokumentů vztahujících se k umělci, který se narodil v Opočnu a velkou část života strávil v Puteaux u Paříže, kde i zemřel.
