Různé podoby toho, jak dnes vypadají sochy zobrazující lidskou postavu, ukazuje nová výstava v Galerii Rudolfinum. Jmenuje se A Cool Breeze, tedy Klidný vánek a hlavním kritériem při jejím vzniku bylo podle ředitele galerie a kurátora výstavy Petra Nedomy v co nejširší škále projevů pojmout dnešní figurální sochařství. Představuje 17 děl převážně zahraničních umělců a ukazuje také vztahy současného figurálního sochařství s minulostí sochařského umění, jeho vývojem ve 20. století a realitou současného umění.
Hlavním tématem výstavy je nové pojetí klasického sochařského námětu lidského těla, který je stále častěji zpracováván neobvyklým postupem a za použití netradičních materiálů. Nedoma dnes na tiskové konferenci připomněl, že ve 20. století nastal po stovkách let vývoje evropského sochařství velký zlom. "Opustilo některé ideály, které se zdály být neměnné," uvedl.
Velkou část figurálního sochařství v dřívějších dobách tvořila pomníková produkce nebo produkce pro katolickou církev, "která měl za úkol současné věci proměňovat ve věčné symboly". "Akademické sochařství v druhé polovině 19. století ukázalo, že je to naprosto slepá ulička," míní Nedoma. "A to je moment, na kterém se lámalo evropské sochařství - opustilo věčnost, opustilo člověka jako hlavní entitu a lidská figura přestala být nositelem hlavního významu," řekl.
Přesto se podle Nedomy ukazuje, že velká řada umělců stále považuje lidské tělo, figuru za klíčový prostředek. "Za způsob, skrze nějž se lze vyjadřovat k velmi současným otázkám reprezentace identity, sociální problematice vymezených skupin, kulturních hodnot a symbolik. Výsledkem je konfrontace s klasickými estetickými hodnotami a modernistickými formami," uvedl kurátor.
Současné figurální sochařství se tak vyznačuje novými interpretacemi tradice, hledáním zdrojů v mimokřesťanských kulturách, přijímání postupů, které se uplatňují spíše v instalaci, než tradiční soše, ironickými komentáři ke starým technikám či zkoumáním sociální role jedince v kontextu západní společnosti.
Instalaci v Galerii Rudolfinum, kterou by si diváci měli podle Nedomy prohlížet v doporučeném směru, uvozuje parafráze slavné kodaňské sochy Malé mořské víly od Edvarda Eriksena. Dvojice umělců Elmgreen & Dragset posadila na kámen ve stejné poloze muže a nazvala ji On. Představuje muže nikoli silného a s maskulinními atributy, ale naopak zranitelného, křehkého a bezbranného. Mezi 17 vystavujícími umělci jsou třeba ještě Roger Hiorns, Antony Gormley a českou scénu reprezentuje Krištof Kintera.
