Obrazy, tapisérie a fotografie Zorky Ságlové vystaví od 15. června Galerie Miroslava Kubíka v Litomyšli. Expozice je součástí přehlídky Smetanova výtvarná Litomyšl, návštěvníci si ji budou moct prohlédnout do konce srpna.
Na výstavě budou podle pořadatelů Smetanovy výtvarné Litomyšle představeny především dva tematické okruhy. Jedním je tvorba vycházející z autorčina textilního školení v ateliéru Antonína Kybala na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové (VŠUP), druhým okruhem je tvorba inspirovaná prací s fotografiemi i vlastní fotografické práce. "Inspiraci (pro ně) můžeme mimo jiné jistě hledat také v celoživotním soužití s fotografem Janem Ságlem," uvedli pořadatelé.
Dílo Ságlové systematicky opětovně zpracovává a aktualizuje jednou nalezená témata. Vyznačuje se tak mimořádnou kontinuitou a vnitřní provázaností, zároveň ale i velkou rozmanitostí formy. "Výstava se snaží na vybraných dílech představit jejich vnitřní provázanost založenou na důsledné úvaze a širokém povědomí o kulturních souvislostech, stejně jako otevřenosti a vnímavosti ke všem novým impulzům," napsali pořadatelé.
Zorka Ságlová (1942 až 2003) se věnovala mimo jiné malbě, akčnímu umění nebo tkaní tapisérií. Byla starší sestrou kunsthistorika a vůdčí osoby českého undergroundu Ivana Martina Jirouse zvaného Magor. Velkou část života Ságlová žila v ústraní a nesměla vystavovat, s jejími díly se veřejnost v Česku i zahraničí mohla seznámit až po roce 1989.
V 60. letech vyvolala pozdvižení a nevoli kritiky výstavou v jedné z pražských galerií, do které nechala navézt seno a slámu. Navrhovala plakáty pro skupinu The Plastic People of the Universe. Její pozdější tvorbou se prolíná motiv králíka, kterého objevila na gotických tapiseriích. Velkou retrospektivu jejího díla vystavila v roce 2006 Národní galerie v Praze a v mírně obměněné podobě také Moravská galerie v Brně.
