Výtvarník
Kája Saudek byl nekorunovaným králem českého komiksu

Kája Saudek, který zemřel 25. června 2015 po devíti letech v kómatu, byl od 60. let minulého století jednou z nejvýraznějších postav českého výtvarného umění. Krále českého komiksu z něj vytvořil nezaměnitelný styl: pevná dynamická linka, nadsázka, ironický odstup, erotika a osobitý humor. Spolu s bratrem-dvojčetem, světoznámým fotografem Janem Saudkem, tvořili unikátní uměleckou dvojici, která nejspíše nemá v české kultuře obdoby.

Jeho nejslavnějším dílem zůstává Muriel a andělé z roku 1969, který byl vyhlášen nejlepším českým komiksem všech dob. I v případě svého nejslavnějšího díla Kája Saudek použil oblíbenou metodu, když hrdiny maloval podle skutečných lidí. Muriel má tvář a půvaby herečky Olgy Schoberové, hlavního záporného hrdinu generála Xerona vytvořil podle bratra Jana. Slavné dílo, jehož originál byl dlouho považován za ztracený, se stalo předmětem soudních sporů, které skončily teprve loni v létě.

Bratři Saudkové se narodili 13. května 1935 v Praze v rodině bankovního úředníka. Na konci války se kvůli židovskému původu dostali do speciálního koncentračního tábora pro dvojčata. Jen náhodou vyvázli živí a přežili válku i hrůzy holokaustu. Už v dětství se Saudkové díky příbuzným seznámili s americkými komiksy, které ovlivnily osud obou bratrů, mnohem více ten Kájův. Protože nemohl studovat, stal se technickým kresličem a kulisákem ve filmových studiích na Barrandově.

V 60. letech začal malovat komiksy, které se uplatnily i na filmovém plátně - jeho kresby využil Miloš Macourek ve filmu Kdo chce zabít Jessii? (1966) i Oldřich Lipský ve snímku Čtyři vraždy stačí, drahoušku (1970). Kája Saudek byl přitom nejen výjimečný kreslíř, ale i "letterista", tedy malíř písma. V druhé polovině 60. let začal experimentovat v typografii. Typy písma, které použil v časopise Pop Music Express, odrážely mimo jiné i psychedelii spojenou s bigbeatovou kulturou a hippies.

Kromě Muriel nakreslil i řadu dalších komiksů, které se zařadily mezi české legendy. V první půli 70. let ještě některé vyšly v časopisu Mladý svět (Lips Tullian, Černý Filip), později ale mohly spatřit světlo světa jen napůl tajně ve speleologickém časopise (Tajemství zlatého koně, Po stopách sněžného muže, Peruánský deník či Arnal a dva dračí zuby). Novou šanci ukázat své umění dostal po listopadu 1989, novější tvorba ale už podle kritiky vesměs nedosahovala kvalit předchozích let.

Opět také vyšly prakticky všechny Saudkovy starší komiksy. Někdy ale jen díky pečlivému pátrání po původních předlohách, které se během let dostaly do rukou nejrůznějších majitelů - tak jako Muriel. Její předlohu v roce 1969 Saudek předal k tisku, na který už ale kvůli začínající normalizaci nedošlo a originál na dlouho zmizel ze světa. Objevil se až před několika lety při pokusu prodat jej v aukci. Tu ale překazil policejní zásah a soudy nakonec rozhodly, že Muriel patří autorovým dědicům.

Životem slavného kreslíře - podobně jako v případě jeho bratra Jana - prošla řada žen, oženil se ale jen jednou. S manželkou Johanou měl dceru Bereniku a syna Patrika, kteří oba zdědili otcovo výtvarné nadání. Konec Kájova života ale ovlivnila nešťastná nehoda. V dubnu 2006 upadl do kómatu poté, co mu v krku zaskočilo sousto. Od té doby byl upoután na lůžko v motolské nemocnici, kde ho pravidelně navštěvovala manželka a kde také ve věku 80 let zemřel.