Za zlomovou změnu označují představitelé Národní galerii nové uspořádání expozic českého umění z konce 19. a začátku 20. století ve Veletržním paláci. Součástí stálé expozice je i rozsáhlý soubor děl Františka Kupky.
Kubistické obrazy Bohumila Kubišty, Otakara Kubína či Antonína Procházky zavěšené na růžové stěně, která se nekompromisně stává součástí jejich barevnosti; skutečný těžký kulomet ZB 37 či automobil Praga Piccolo Luxus Business dokreslující atmosféru meziválečného období. I to je součást nového prostředí, v němž se nyní v pražském Veletržním paláci představují díla českých výtvarníků, kteří předznamenali nebo tvořili moderní umění.
Ve 4. patře Veletržního paláce jsou teď instalována díla ze závěru 19. století a začátku 20. století včetně rozsáhlé expozice děl Františka Kupky, ve třetím patře jsou představeny vrcholy českého kubismu a sociálního umění. Oproti předchozímu uspořádání někteří autoři do expozice přibyli, celkově však byl podle ředitele Sbírky moderního a současného umění NG Tomáše Vlčka výběr zúžen.
Hold českým postojům
"Domnívám se, že jsme konečně naplnili Veletržní palác způsobem, který je adekvátní," řekl v úterý při představování expozic generální ředitel NG Milan Knížák. Spolu s Tomášem Vlčkem je Knížák autorem nové koncepce. Veletržnímu paláci se prý dlouho učili porozumět: "Vzpomínám si, jak se v devadesátých letechj Národní galerie chtěla Veletržního paláce zbavit, že je pro expozice nevhodný, že je obtížný. Je obtížný, ale tím je krásný," domnívá se Knížák. "Jeho architektura je tak fascinující, že je to nejlepší místo, jaké může Národní galerie pro moderní umění mít."
Nově uspořádanou expozici prý tvůrci pojali jako hold českým postojům. "Prezentujeme umělecká díla jako soubor velkých kolekcí jednotlivých tvůrců. Ukazuje se, jak kvalitní a velkorysá byla česká malba konce 19. století a jak odvážný a progresivní byl nástup do století dvacátého," uvádějí Vlček a Knížák v úvodním textu k expozici. "Expozice, jak vypadá dneska, je je projevem pýchy nad tím, jak si české umění drželo tvář, přestože zárověň rychle regovalo na nový vývoj ve světě," dodal k tomu v úterý Knížák.
Návštěvníky nově otevřených expozic nepochybně zaujmou například zbraně umístěné po boku soch: "Na začátku 20. století zachvátila zeměkouli první světová válka, která znamenala pro budoucnost světa něco velmi podstatného. Proto jsme do expozice umístili 
ukázky zbraní jako příklad racionálního, nelítostného, ale i krásného designu," vysvětlují autoři nové podoby prezentace. "Další podstatnou roli v expozici hraje i barva, která dotváří atmosféru sálů, parafrázuje dobové klima a podporuje barevnost vystavených děl."
Krize zrušila výstavy
Národní galerie také zaplnila trvalými expozicemi děl současného umění prostory, které dříve sloužily výstavám: "V důsledku světové hospodářské krize jsme redukovali některé lokální projekty, především menší výstavy," zní vysvětlení tohoto kroku. V pátém patře bude otevřena expozice současného českého sochařství, na ochozu v mezaninu české malby po roce 1995.
K příležitosti otevření nově uspořádaných expozic vydává Národní galerie pětijazyčnou publikaci 155 uměleckých děl 20. století z Národní galerie v Praze; vyjít má také jako paperback v různých jazykových mutacích.
Foto: NG a ČTK
