Zrestaurovaný obraz
Muzeum v Jilemnici má novou chloubu, Kavánovu Křižlickou oponu

Muzeum v krkonošské Jilemnici má nové lákadlo. Po čtvrt roce se do něj vrátila takzvaná Křížlická opona. Jde o dílo o váze 350 kilogramů, které namaloval František Kaván v roce 1895. Monumentální obraz byl před zásahem restaurátorů potemnělý a zašlý a pro běžného návštěvníka neatraktivní. Proměna je obrovská, řekl emeritní ředitel muzea Jan Luštinec.

"Předtím byl zajímavý historií, teď se z toho stává vlajková loď spolu s několika dalšími obrazy našeho muzea. Jeho rozměry jsou tak impozantní a při té kvalitě je obraz tak oslňující, že každého milovníka umění a dokonce i člověka, který se o umění moc nezajímá, musí zaujmout," uvedl Luštinec.

Obraz Kotel v Krkonoších namaloval Kaván temperou na plátno sešité z pěti částí. Je to jeho největší obraz, na šířku má 4,89 metru a na výšku 2,11 metru. Do péče restaurátorů se dostal po zhruba 60 letech. "Mimořádné to bylo, ne tak prací, technikou, ale rozměry, manipulace s ním," uvedl restaurátor Jiří Mašek. Závěrečný ochranný lak obvykle nanáší štětcem, v tomto případě použil stříkací pistoli.

Díky restaurování podle Luštince vynikly detaily, které předtím návštěvníci muzea nemohli vidět. "Je zajímavé, že i u díla, které maloval Kaván jako oponu, si dal i na nejmenších detailech nesmírně záležet. Díky tomu se zrestaurovaný obraz stává dnes jedním z nejvýznamnějších děl přelomu 19. a 20. století v české krajinomalbě," řekl emeritní ředitel.

Obraz je opět v prvním patře muzea, nahoru ho vyneslo osm mužů. Než ho usadili zpátky na stěnu, zabralo jim to tři a půl hodiny.

Obraz namaloval uznávaný český krajinář jako oponu pro křížlické ochotníky, kterým se ale zvolený motiv nelíbil, což dali Kavánovi najevo. Malířova odpověď na kritiku je dodnes čitelná v pravém dolním rohu obrazu: "Ani pro chloubu, ani pro troubu!". Nespokojení ochotníci po několika letech oslovili pana Střížka, malíře pokojů z Hrabačova, aby jim z druhé strany plátna namaloval jimi žádaný figurální výjev. "Byla tam alegorie na Bílou horu. Bylo to vlastenecké, ale umělecky to nesneslo žádná kritéria," uvedl Luštinec. Tato malba se nedochovala, na rozdíl od Kavánova díla.

I jemu hrozil zánik. Mistrovské dílo bylo svinuto a v roce 1955 nalezeno na půdě hospody v Jestřabí v Krkonoších. Od té doby je součástí výzdoby muzea v Jilemnici, které se na Kavánovo dílo zaměřuje. Vlastní bezmála 100 obrazů tohoto krajináře, který patří mezi významné osobnosti regionu. Narodil se před 153 lety nedaleko Jilemnice, ve Víchovské Lhotě. Podle současného ředitele muzea Davida Ulrycha někteří návštěvníci přicházejí cíleně kvůli Kavánovi. "Jeho krajinomalby táhnou, je to pořád aktuální. Ukazuje starou krajinu, kterou dnes nelze už v takové míře vidět," uvedl ředitel muzea. Podle něj se lze vydat i po stopách jeho obrazů po takzvané Kavánově stezce.