Nejnavštěvovanější výstavou v Česku loni byla retrospektiva malíře Františka Kupky. Do Valdštejnské jízdárny se na ni přišlo podívat 90 196 návštěvníků, denní průměr činí 663 lidí. Podle denního průměru návštěvníků by na druhé příčce byla výstava Jana Zrzavého v Muzeu Kampa, denně ji zhlédlo 451 lidí. Průměrně 430 návštěvníků denně přišlo na výstavu Tož to kupte!, která na Pražském hradě ukazovala umělecké nákupy čtyř československých prezidentů.
Údaje o návštěvnosti tří desítek galerií poskytl Jan Skřivánek z časopisu Art&Antiques. Galerie však nepoužívají jednotnou metodiku, některé při prodeji vstupného nerozlišují stálé expozice a dočasné výstavy. Část galerií do návštěvnosti zahrnuje i účastníky doprovodných programů, a ne všechny galerie započítávají publikum vernisáží. Výstavy také mají různou délku trvání, proto ne vždy pořadí v celkové návštěvnosti odpovídá pořadí denního průměru návštěvníků.
Výstav, jejichž návštěvnost překoná počet 100 tisíc lidí, nebývá v Česku mnoho. V roce 2017 přitáhla za čtyři měsíce do Galerie Rudolfinum přes 160 tisíc lidí výstava Krištofa Kintery nazvaná Nervous Trees, která ukazovala jeho skulptury a instalace často vytvořené z nalezeného a nasbíraného materiálu, využívající digitálních technologií a svérázně komentující život dnešního člověka. Byla nejnavštěvovanější výstavou roku, vstup na ni byl ale díky sponzorovi zdarma.
Také v loňském srovnání Rudolfinum figuruje na prvních příčkách žebříčku návštěvnosti s výstavou Mata Collishawa. Ta v celkové i denní návštěvnosti drží primát v oblasti současného umění.
Kolem padesátitisícové hranice se loni pohybovalo představení 11 pláten Slovanské epopeje uspořádané Galerií hlavního města Prahy v Obecním domě nebo instalace Kathariny Grosseové ve Veletržním paláci. Znovu otevřené Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze uspořádalo velkou výstavu fotografa Josefa Koudelky, kterou navštívilo 40 tisíc lidí. Jeho snímky ze slavného souboru Invaze představovala Národní galerie, kde výstavu vidělo přes 35 tisíc lidí.
Retrospektivní výstava děl průkopníka abstraktní malby Františka Kupky představila všechny aspekty jeho tvorby i to, jak se utvářel jeho novátorský malířský postoj. Výstava zahrnula známá Kupkova díla, která běžně visí v Národní galerii, ale i zápůjčky ze zahraničních sbírek, které české publikum nemusí tolik znát, nebo díla, která jsou v soukromých sbírkách. U zrodu výstavy stála Národní galerie společně se Centre Pompidou, které společně mají nejbohatší sbírky Kupkova díla. Při pařížské premiéře výstavu navštívilo na 230 tisíc diváků. Třetí zastávku bude výstava mít v Helsinkách.
V uplynulých pěti letech stotisícovou hranici překročila třeba výstava Tima Burtona v GHMP v roce 2014. Vidělo ji 102 011 lidí. O rok dříve byla nejúspěšnější přehlídka plakátů Alfonse Muchy ze sbírky tenisty Ivana Lendla v Obecním domě. Za pět měsíců ji vidělo 185 tisíc návštěvníků.
