Tvorbu a svébytný život kladenských malířek Jitky a Květy Válových připomíná od tohoto týdne pamětní deska na domě v Bendlově ulici, kde výtvarnice prožily většinu života. Zájemci mohou navštívit i jejich ateliér, který si zachoval původní podobu. Jeho zpřístupnění umožnili dědici, sdělila mluvčí kladenského magistrátu Lenka Růžková.
Kurátorka Dagmar Šubrtová spolu s rodinnou přítelkyní Jitky Válové Marií Vydrovou v ateliéru připravily expozici, kterou si mohou lidé po předchozí domluvě prohlédnout. Návštěvu je třeba dohodnout na e-mailové adrese dumvalovek@email.cz. Skromný ateliér je dodnes v téměř původním stavu. V koupelně lze obdivovat zachovanou skleněnou mozaiku s motivem orchidejí. Obývací pokoj i po drobných úpravách stále vytváří atmosféru vybízející k debatám nad uměním, tak jak tomu bylo za života sester Válových.
"Chceme tím i otevřít diskusi k hledání možností, jak k domu, ve kterém sestry Válovy žily a tvořily, a v něm zachovaným artefaktům přistupovat," uvedla Šubrtová. K záchraně pozůstalosti bude podle ní potřeba podpora místních i celostátních institucí. "Během roku 2018 máme na toto téma s odborníky a zájemci plánovaná dvě setkání," dodala.
Sestry Válovy se narodily 13. prosince 1922. Nejprve bydlely v budově kladenské spořitelny a poté se v roce 1938 rodina přestěhovala do domu v Bendlově ulici. Po druhé světové válce Jitka nastoupila na VŠUP do sklářského ateliéru u Josefa Kaplického, později přešla za Květou do ateliéru Emila Filly. Umělkyně měly mimo několika společných výstav se skupinou Trasa dvě malé výstavy v Kladně v letech 1958 a 1959. Tehdejší režim jejich tvorba popouzela, spisovatelka Marie Majerová o nich dokonce mluvila jako o "vředu a černé skvrně na tváři Kladna". Výtvarnice později vzpomínaly, že neměly peníze ani na plátna a živila je matka ze své penze.
Obě přivítaly uvolňování režimu v 60. letech, v roce 1966 se ve Špálově galerii v Praze konala jejich první bilancující výstava. Byla však na příštích 27 let poslední. Až v roce 1983 upozornila na jejich práci výstava v Galerii výtvarného umění v Chebu. Po roce 1989 pak mohly sestry vystavovat i v zahraničí, představily se například v New Yorku, Londýně, Manchesteru, Barceloně a Budapešti.
Obě malířky zůstaly svobodné a až do roku 1998, kdy Květa zemřela, žily a tvořily společně v rodném Kladně. Sestřina smrt Jitku hluboce zasáhla, v malování pokračovala až po dvouletém smutku. Zemřela v březnu 2011.
