Ačkoli ilustroval dobrodružné knihy oblíbených autorů, vytvořil mnoho reklamních plakátů pro známé české podniky a byl přítelem Zdeňka Buriana, mnoho lidí jméno výtvarníka Bohumila Konečného ani dnes příliš nezná. Malíř a kreslíř, přezdívaný Bimba, se proslavil hlavně ilustracemi děl Jaroslava Foglara a Otakara Batličky. Narodil se před 100 lety, 19. dubna 1918.
"Konečný, to byl člověk, který uměl v roce 1937 nebo 1938 to, co dnes v Americe umí sotva pár desítek malířů. Byl neporovnatelný s čímkoli. Byl absolutní génius, který už jen tak nebude. To, co umím, mě naučil on," uvedl před lety kreslíř Kája Saudek. Konečného práce nadchly třeba i herce Miroslava Horníčka, který byl stejně jako on absolventem plzeňské reálky, dnes gymnázia na Mikulášském náměstí.
Ve 40. letech minulého století patřil Konečný k nejlépe placeným reklamním malířům a časopiseckým ilustrátorům v Československu. Jako externista pracoval pro obuvnický koncern Baťa, ilustroval časopisy Mladý hlasatel, Vpřed nebo Rozruch. V reklamě i pro tehdejší společenské časopisy Konečný často pracoval s idealizovanými ženskými postavami, pro něž se v USA vžilo označení "pin-up girls".
Po roce 1948 výtvarník pro tuzemský trh kreslil budovatelské plakáty s horníky, rolnicemi, přehradami či dědou Mrázem. Pro zahraniční export měl ale Konečný v zásobě vyzývavé dívky, které propagovaly výrobky firem Prazdroj, Jablonex či Petrof. Na počátku 60. let se malíř dostal do tvůrčí i finanční krize. Kreslenou reklamu postupně nahradily fotografie, zájem nebyl ani o dobrodružnou kresbu.
S Konečného jménem jsou spjaty zejména klukovské "foglarovky" či exotické Batličkovy příběhy. Jeho malířský rukopis se vyznačoval jistotou a přesností při kresbě rozpohybovaných figur, díky tematice jsou některá jeho díla i zaměňována s Burianovými. S Foglarem spolupracovali například na Rychlých šípech. Konečný je autorem obálky, na níž "šípáci" shlížejí z věže kostela ve Stínadlech.
Konečného kariéru neblaze ovlivnila spolupráce s jeho letitým "obdivovatelem" Petrem Sadeckým, pro něhož spolu s Burianem ilustroval příběh o bojovnici Amazoně. Sadecký ale kresby ukradl a emigroval s nimi v roce 1967 na Západ. Tam Amazoně přimaloval na čelo rudou hvězdu a vytvořil z ní Octobrianu, údajnou hrdinku undergroundového komiksu vzniklého v Sovětském svazu.
Z Octobriany se stal fenomén, který zasáhl široký okruh umělců od pop kultury po underground. David Bowie o ní chtěl natočit film, zpěvák Billy Idol si zase nechal na paži vytetovat její podobiznu. Pro Konečného to ale znamenalo konec kariéry, komunistický režim považoval Octobrianu za provokaci a zakázal mu publikovat. Zrada Sadeckého, kterého považoval za přítele, Konečného zdrtila.
Rodákovi z Plzně dal přezdívku Bimba (v italštině holčička) jeho otec, protože prý v dětství býval při těle. Konečný disponoval talentem od přírody. Měl cit pro formu odpovídající tématu, takže mu nečinilo žádné potíže kreslit i karikatury či eroticky lechtivé obálky Humoristických listů. Po reálce v Plzni Konečný studoval na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Jakuba Obrovského.
V roce 2008 měl výstavu v pražském Obecním domě, o rok dříve byla díla kdysi zapomenutého malíře k vidění v Plzni. Nápad na výstavu se zrodil poté, co byly v archivu gymnázia, kde Konečný studoval, nalezeny originály jeho kreseb - maturitní tablo s karikaturami spolužáků a karikatura profesorského sboru (1935), nazvaná Kulometná rota, za kterou Konečný dostal dvojku z chování. Kresba ale nadchla Buriana, který mu doporučil studium na akademii.
Výtvarník zemřel 14. ledna 1990 v Kožlanech na Plzeňsku. S manželkou Evou, která byla lékařkou, měli dceru. Život i tvorbu Konečného připomíná dokumentární film režiséra Ladislava Moulise s názvem Bimba - příběh zapomenutého malíře.
