Museum Kampa
Problémy kultury jsou až existenční, varuje Jiří Pospíšil

Jedním z koronavirem nejvíce postižených odvětví je kultura. "Problém je, že s ukončením vládních opatření se poměry v kultuře nevrátí okamžitě k normálu. Bude trvat měsíce, než lidé opět začnou navštěvovat galerie, muzea a kulturní akce," říká předseda správní rady Musea Kampa a europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil.

Vládní opatření v důsledku koronavirové krize významným způsobem zasáhla i fungování kulturních institucí. Jak se bude podle vás situace v kultuře vyvíjet?

Kultura byla koronovirem bohužel velmi zasažena. Problém je, že s ukončením vládních opatření se poměry v kultuře nevrátí okamžitě k normálu. Bude trvat měsíce, než lidé opět začnou navštěvovat galerie, muzea a kulturní akce. Kultura bude tedy nakonec zasažena mnohem více než ostatní oblasti našeho života. Zatímco po skončení omezení všichni budeme muset jít ke kadeřníkovi, do muzeí a galerií lidé v takové míře jako před krizí chodit nebudou.

Jak je na tom Museum Kampa po více než dvouměsíčním nuceném uzavření? Hrozí existenční problémy?

Bohužel hrozí. Museum Kampa je největší privátní neziskové muzeum výtvarného umění v Čechách. Je spravováno Nadací Jana a Medy Mládkových. Veškeré peníze, které muzeum získá nebo vydělá jsou ihned zpětně investovány do samotného provozu a nákupu dalších uměleckých děl. Museum Kampa tedy nemá žádné finanční rezervy.

Proč si Museum Kampa tedy nevytvořilo nějakou finanční rezervu?

Není totiž podnikatelem. Museum Kampa stejně jako další soukromé instituce, mezi které patří například i Egon Schiele Centrum v Českém Krumlově, žije ze vstupného. Z peněz, které přinášejí návštěvníci. Vstupné pro nás vytváří více než 40 procent rozpočtu. Dva měsíce jsme měli zavřeno, přišli jsme tedy o toto vstupné a poté, co jsme otevřeli, se ukazuje, že k obvyklé návštěvnosti máme jako ostatní kulturní instituce velmi daleko. Museu Kampa může v tomto roce chybět až třetina rozpočtu. To již může existenci muzea výrazně ohrozit.

Toto pondělí se výstavní prostory opět otevřely. Jakým způsobem současná krize ovlivnila návštěvnost?

Řeknu vám jasná čísla. Zatímco v květnu Museum Kampa průběžně navštěvuje sto až sto padesát lidí denně, v pondělí a úterý po otevření přišlo po patnácti lidech. Přibližně pouhá desetina lidí, která muzeum normálně navštěvuje. Budu moc doufat, že se návštěvnost v následujících týdnech zvýší.

Koronavirová krize ovlivnila vedle návštěvnosti i samotný program muzea a byli jste nuceni některé výstavy rušit. Které?

Museum Kampa si mohlo v posledních letech díky návštěvnosti a příjmům ze vstupného dovolit připravovat i náročné výstavní projekty. Vedle toho jsme vydávali i řadu monografií o výtvarném umění. Na nadcházející letní sezonu jsme připravili velkou výstavu o francouzské módě. Exponáty byly zapůjčeny z různých koutů Evropy a šlo o projekt za několik milionů korun. Z důvodů naší finanční krize a také toho, že není jasné, jak budou či nebudou otevřeny hranice, jsme tento projekt "Francouzská móda 60. a 70. let a její reflexe do výtvarného umění" museli bohužel zrušit.

Máte připravený náhradní program?

Ano, připravujeme náhradní program, který bude zvláště atraktivní pro Čechy. Myslíme si, že letošní rok a turistická sezona bude hlavně o českých návštěvnících. Chystáme výstavu, která bude jistě zajímavá. Bude věnována dvěma autorům, kteří se nikdy nepotkali - Alfonse Muchy a Pasty Onera.

To je poměrně provokativní spojení...

Alfons Mucha a Pasta Oner mají leccos společného. Ve své době byli či jsou mnohými obdivováni, ale současně také zatracováni. Doktor Karel Srp, kunsthistorik, který výstavu připravuje, chce představit určitý dialog mezi těmito autory. Výstava ukáže, v čem se tvorba těchto autorů přibližuje a kde naopak vzdaluje. Představí to tak trochu jiný pohled na díla Alfonse Muchy a možná i nový pohled na vycházející hvězdu českého umění Pastu Onera.

Proč jste zvolili právě tyto dva umělce pro společnou výstavu?

Nechtěli jsme dělat pouze výstavu Alfonse Muchy. Taková výstava by byla samozřejmě krásná, ale nebyla by nijak inovativní či přínosná. Výstava, která bude výtvarně mírně konfrontační - na jedné straně Pasta Oner, na straně druhé Alfons Mucha -, může být pro návštěvníky atraktivní a zajímavá. Dokonce i pro ty, kteří na výstavě děl Alfonse Muchy již byli.

Vedle výstav připravujete i projekt, který vymyslela sama Meda Mládková. Můžete přiblížit, o co se jedná?

Museum Kampa je nyní ve velmi těžké ekonomické situaci a uvidíme, jak ji přežije. I přesto chce paní Meda Mládková vyjádřit vděk lékařům, zdravotníkům a všem, kteří bojují s koronavirem a jsou hrdiny naší doby. Rozhodli jsme se, že oslovíme třicet renomovaných českých autorů, kteří namalují malé obrázky spojené s touto krizí. Obrazy chceme následně vystavit v Museu Kampa a na podzim bychom je vydražili. Získané peníze by následně šly na podporu českého zdravotnictví.

Kromě tohoto způsobu poděkování chce Museum Kampa věnovat 1000 vstupenek právě záchranářům a dalším členům IZS. V jaké jste fázi?

Ano, toto právě domlouváme s radním Petrem Hlubučkem. Museum Kampa chce ukázat, že si váží práce zdravotníků bojujících v první linii s koronavirem. Nejsme vznešenou institucí, která pořádá jen výstavy a je odtržena od problémů společnosti. Chceme pomáhat a formou jisté pomoci je i to, že těm, kdo bojovali za naše životy a zdraví v době koronaviru, poskytneme možnost zdarma přijít do muzea a potěšit se z našich sbírek.

Opatření se pomalu rozvolňují, od 25. května bude možné konat akce do 500 osob. Potěšila vás tato zpráva v souvislosti s divadelním představením Meda, které na Kampě hrajete?

Jistě, velmi mě potěšila. Je velmi pravděpodobné, že i letos budeme na Kampě hrát divadelní představení o životě Medy Mládkové. Tato hra vznikla k jejím stým narozeninám minulý rok a hrála se více než pětatřicetkrát. Hra byla velmi úspěšná, a proto bychom rádi pokračovali v představeních i tento rok.

Co je na Kampě aktuálně k vidění?

Museum Kampa je již od pondělí otevřeno a jsou zde tři mimořádně zajímavé výstavy. Nejprve musím zmínit výstavu Františka Kupky a Otto Gutfreunda. Meda Mládková je celoživotně spojena s dílem nejslavnějšího českého malíře Františka Kupky, se kterým se potkala v Paříži a poté celý život jeho dílo propagovala. Museum Kampa spravuje největší privátní sbírku tohoto abstraktního malíře na světě. Expozice byla nově změněna právě k výročí stého narození Medy Mládkové. Návštěvnici, kteří mají rádi Kupku, si opravdu přijdou na své.

Pořádáte ještě nějaké další výstavy?

Vedle toho jsou na Kampě k vidění další dvě výstavy. Výstava Jana Merty, pravděpodobně nejslavnějšího současného českého malíře, který je zastoupen v mnohých zahraničních galeriích. Dále vystavujeme i díla Jana Wojnara. Tento slezský umělec má nyní v Praze svou výstavní premiéru. Museum Kampa ukazuje poprvé Pražanům a celému světu dílo tohoto mimořádně zajímavého konceptuálního autora, který celý svůj život prožil v Třinci. Většinu svých uměleckých děl vytvořil v malém bytě panelového domu takzvaně na koleni. Odborníci jeho díla považují za mimořádně kvalitní. Jsem rád, že Museum Kampa přispělo k tomu, že tento autor začíná být uznávaným a známým. I to je naším úkolem.

Co byste závěrem vzkázal návštěvníkům?

Návštěvníci uvidí mimořádná díla předních autorů, která Meda Mládková za svůj život shromáždila - díla Františka Kupy a Otto Gutfreunda, a současně udělají dobrý skutek. Podpoří existenci muzea. Bez návštěvníků, z jejichž vstupného je provoz financován, je jeho budoucnost nejistá.