Pomník svérázně připomínající datum 17. listopadu vydržel na svém místě přes noc. Ještě kolem deváté hodiny ráno byla parafráze pomníku na Národní třídě na svém místě. Nyní už je v původním stavu.
"Inovativní" dodělávky Romana Týce ráno pouze zakrývaly dva erární ručníčky. Před polednem už byla pamětní deska v původním stavu a přítomný zřízenec právě vylamoval sádrokartonové desky se zbytky svíček, které pokrývaly část dlažby v podloubí. Dodatečně instalované části nechal z Kaňkova paláce odstranit majitel budovy, kterým je Česká advokátní komora.
ČTĚTE TAKÉ: Památník 17. listopadu na Národní třídě hajluje a fuckuje
Policisté zatím nemají k věci co říct, ani ji nechtějí nijak blíž komentovat. "Případ na základě oznámení prošetřujeme, místo je zdokumentováno," sdělila on-line deníku TÝDEN.CZ mluvčí pražské městské policie. "Policejní komisař zatím nerozhodl o jaký protiprávní čin se jedná. Pravděpodobně to bude konzultovat se státním zástupcem." Sdílnější nebyla ani zástupkyně Služby kriminální policie a vyšetřování Prahy 1, která má vyšetřování také na starosti.| Kdo je Roman Týc |
| Přední představitel guerilla artu a umění ve veřejném prostoru, mimo jiné autor hry Seber policajtovi čepici a zmiz! Při povodních v roce 2002 sjel na improvizovaném člunu rozvodněnou Vltavu, v roce 2003 před Národním muzeem vystavil sochu Ohnívání, kterou reagoval na upálení studenta Zdeňka Adamce. V roce 2007 vyměnil v Praze během Velikonoc zhruba padesát panáčků do semaforů pro chodce. Běžné figurky nahradil jinými, s poněkud kreativnějším chováním. Za tuto akci dostal cenu na festivalu Cidewalk Cinema ve Vídni, v Česku mu za totéž hrozí měsíc vězení. Roman Týc je také jedním z klíčových členů skupiny Ztohoven, která např. v roce 2003 překryla neonové Srdce od Jiřího Davida na Pražském hradě, v roce 2007 se nabourala do živého vysílání ČT a v programu Panorama odvysílala simulovaný záznam atomového výbuchu v Krkonoších. Za tento čin se její členové ocitli před soudem, ale byli osvobozeni. |
K tomu ovšem nedošlo, ani při bližším pohledu nejsou na pamětní desce zjevné známky poškození. Důvod je prostý. "Ty díly, které tělo pomníčku prodlužovaly, byly ze dřeva a sádry takže byly poměrně lehké, napatinováním dostaly barvu bronzu. Protože je deska kovová stačily k jejich uchycení magnety," vysvětlil Roman Týc technickou stránku věci.
"V takovém případě nevím, co policie vymyslí, myslím, že nic," podotýká k tomu Sokol. O poznání skeptičtější je ale advokátka Dagmar Raupachová. "Nejde jen o doslovný výklad. K poškození cizí věci nedojde jen tak, že někdo vezme kladivo a urazí jím kus nějakého předmětu. V jisté rovině může jít i o opravdu zásadní poškození původního záměru nebo smyslu. Teď záleží jen na rutinní práci policie, aby posoudila, jestli byla nějaká skutková podstata věci naplněna."
Foto: Robert Zlatohlávek a Karel Šanda
