Stou výstavu za dobu svého působení od roku 1994 otevírá Galerie Rudolfinum. Rozhodla se jí věnovat výtvarníku Krištofu Kinterovi a jeho nejnovějšímu dílu. Historické sály budovy z 19. století zaplnily jeho instalace především z nalezeného materiálu, zbytků různých strojů a přístrojů, které doplněné jeho výtvory představují pozoruhodnou konfrontaci živé přírody a technologií. Výstava se jmenuje Nervous Trees a potrvá do 26. listopadu.
"Tušil jsem intuitivně, že kontrast je pro výstavu dobré podloží. Teď, když jsem to dokončil, je zřejmé, že Rudolfinum je pro mé sochy a instalace dobré," řekl Kintera novinářům o galerii, kam umístit současné umění není vzhledem k době jejího vzniku jednoduché. Jeho objekty doplňuje jeden sál, jenž má představovat jakousi laboratoř, a kde návštěvníci mohou vidět, jak jeho díla vznikají. "Vždycky jsem měl pocit, že konečnou instalací a úklidem výstavního sálu socha trochu ztrácí na své živosti," vysvětlil, proč vytvořil v sále, "kterého se vždycky nejvíc bál", jakýsi ateliér.
Výstavu zahajuje instalace v někdejší Masarykově pracovně, zahrnuje jakoby spadlý obrovský lustr a horu špinavého sněhu. "Neodolal jsem a vrátil se zase k práci se světly, nedalo mi to než ho nechat spadnout. Je to fatální gesto v místnosti historického významu," řekl. K šedivé hoře sněhu ho inspirovaly podobné kusy sněhu v městské krajině, to, jak se z bělavé čisté hmoty tak brzy stane hora špíny. "Je to apel na to, jak rychle svět dokážeme zasvinit. Jmenuje se to Odcházení," řekl autor.
Další dvě místnosti patří rozsáhlé instalaci Postnaturalia vytvořené z upraveného elektroodpadu. "Je to trochu sediment naší doby, trochu model krajiny a také srovnání technologie a přírody. Vypadá to jako hromada bordelu, což je, ale také je to výsledek lidského snažení, vědeckého pokroku, touhy po zlepšení lidského života," říká Kintera a ukazuje, jak některé květy vytvořil z měděných cívek v televizorech. "Stačí je dostat ven velkým kladivem. Ta krása tam je, já ji jen exponuji," řekl.
Název výstavy Nervous Trees odkazuje k vystaveným objektům, protože některé se nervózně pohybují. V dalším sále se návštěvník musí prodírat mezi sokly z polystyrenu, známého zateplovacího materiálu, byť jeho fragmenty poletující galerií evokují spíše vánici. Malý výstavní sál je věnován intimnější poloze Kinterovy práce v podobě kreseb.
Na výstavě uvede Galerie Rudolfinum premiérově film Hands - Tools of Brain, hodinový sestřih přibližně sedm let pořizovaných záznamů rukou, které v ateliéru vytváří a ničí, testují materiály a postupy, vyrábí a sestavují jednotlivé prvky budoucích soch a instalací.
Krištof Kintera patří k nejznámějším současným českým umělcům pracujícím v různých médiích. Jeho pohyblivá díla si získala velkou oblibu nejen svým mechanicky náročným provedením, ale i hravostí a vtipem.
