Galerie Zdeněk Sklenář ve svých prostorách u Národní třídy zahájila v úterý najednou tři výstavy. Pod názvem Vrcholení se ve výběru umělce Petra Písaříka představují díla 77 českých významných výtvarníků. "Výstava je pomyslnou edukativní procházkou více než 100 lety vývoje českého umění a ukazuje jeho dramatickou proměnu, od realismu přes abstrakci až k nejnovějším formám umění," uvedl ke koncepci expozice galerista Zdeněk Sklenář.
Vedle klasických jmen zakladatelů českého moderního umění se objeví současní umělci střední a mladší generace. Návštěvníci uvidí více než 150 děl od grafiky, kresby a malby přes sochy až po videoinstalaci. Expozice představuje díla uměleckých osobností, jakými jsou Josef Lada, Josef Čapek, Jan Kaplický, Krištof Kintera, Toyen, Jindřich Štyrský, Karel Malich, Václav Boštík či Zdeněk Fránek. Vystavena je i dosud málo známá kresba Josefa Čapka Dívka s míčem či dílo 3082 transakcí (igelitka plná peněz) umělce Epose 257 obsahující pravé bankovky v hodnotě 878 600 korun, které loni Sklenář vydražil za více než milion.
Další výstavou je Božská chyba, představující poprvé v Česku takzvanou datamalbu Kamily B. Richterové - české umělkyně žijící v německém Düsseldorfu. Propojuje nové technologie s klasickým médiem malby a dává prostor pro novou interpretaci obrazu.
Třiačtyřicetiletá autorka patří podle galeristy k umělecké generaci, která se snaží formulovat malířství jako reakci na říši rozprostírající se mezi daty a předměty. Všudypřítomná digitalizace ji přiměla k obratu ke klasické olejomalbě, jejímž prostřednictvím začala zkoumat aspekty existence nepřeveditelné do digitálního jazyka. Digitální záznamy kamer s nízkým rozlišením tak třeba převádí iluzorní skutečnosti maleb starých mistrů. Propojuje nehmotný svět digitálních technologií s hmotným světem renesančních umělců a alchymistů.
Dvě výstavy doplňuje 14 barevných serigrafií, jejichž autorem je čínský umělec Wang Guangyi, z cyklu Great Criticism: Art Museum. Wang Guangyi (1957) je jedním z lídrů uměleckého hnutí, které vstoupilo na čínskou scénu po roce 1989. Cyklus obrazů s názvem Velká kritika propojuje čínské a západní symboly. Autor zastává názor, že politická a komerční propaganda jsou dvě formy téhož vymývání mozků. Celosvětový úspěch, který se svým cyklem sklidil, ho však podle galeristy přiměl v roce 2007 práce na něm ukončit, protože by mohl kompromitovat původní význam děl. Jeho výstava v Praze potrvá do 27. července stejně jako projekt Vrcholení, výstava Richterové skončí 8. června.
