Sochař Pavel Opočenský vystavil své geometrické kresby

Poprvé jako kreslíř se na výstavě ve Ville Pellé představuje sochař a šperkař Pavel Opočenský. Rovných sto velkoformátových kreseb pastelkami vytvořil v posledních třech letech v několika řadách. K principu jádra odkazuje nejpočetnější Nucleus. Cyklus Olympias má lehce erotický podtext a Evoluce se vztahuje k organickému tvarosloví, odvozenému z biologie. Výstava nazvaná Nucleus potrvá do 12. listopadu.

"Intuitivní kompozice i kombinace barev mohou sice někdy vyvolávat dojem určité insitnosti (naivnosti), ale za každou kresbou stojí až inženýrsky přesně promyšlená stavba, která konceptuálně využívá pečlivě sestrojených šablon i geometrických pomůcek," uvedl kurátor výstavy Radek Wohlmuth. "Práce Pavla Opočenského není ani bez kontextu se širším uměnovědným odkazem, ať už jde o Malevičovu barevnou skladbu, vědeckou tvorbu Ernesta Haeckela nebo nenápadnou ironii escherovských mystifikací," doplnil k Opočenského tvorbě.

"Moje posedlost geometrií je zjevná, 3D, deskriptivní geometrie, to mě vždycky bavilo a vždycky mi to šlo," řekl autor. "Fascinuje mě prostor, který není vidět, to, co je skryté lidskému oku. Většinou je to někde vevnitř. Já udělám ty objekty průhledné, že vidíme dovnitř, a pak se tam konečně objeví to, co normálně vidět není. I některé mé kameny jsou takhle koncipované," připomněl.

Opočenský o kresbách říká, že v nich otvírá okna do jednoho z paralelních vesmírů. Prolínají se tu kužely světla a další geometrické obrazce s objekty připomínajícími svět pod mikroskopem. "Zatímco někdo ocení jeho hravou a atraktivní vizuální ekvilibristiku, jiný v něm pro změnu nalezne kompletní DNA výtvarného umění. A příležitostný halucinogenní efekt pak může být vítaným zpestřením pro každého vnímavého návštěvníka," doplnil Wolmuth.

Opočenský je sochař, šperkař a designér. Vystudoval SUPŠ v Jablonci nad Nisou a v Turnově, obory zlatník a šperkař. V roce 1979 emigroval do Německa, později do USA. Po návratu do Čech v 90. letech se etabloval jako sochař, jeho doménou byla práce s tvrdými magmatickými horninami. Byl mezi prvními, kdo v Česku použil tehdy nové metody sochařské práce s tvrdým kamenem: řezání, vrtání či broušení diamantovými kotouči. Jeho zřejmě nejznámějším dílem v ČR je pomník bratří Čapků na pražském náměstí Míru.