V Bernu jsou vystaveni umělci, jež nacisté považovali za zvrhlé

Kultura
3. 1. 2018 12:30
Gurlittova sbírka v roce 2013 ohromila celý svět, protože o její existenci neměl nikdo tušení.
Gurlittova sbírka v roce 2013 ohromila celý svět, protože o její existenci neměl nikdo tušení.

Obrovský zájem o výstavu děl ze sbírky Cornelia Gurlitta hlásí muzeum umění ve švýcarské metropoli Bernu. Od otevření expozice na počátku listopadu do konce roku ji navštívilo kolem 78 tisíc lidí. Oznámení o nálezu stovek uměleckých děl v Gurlittově domě vyvolal v roce 2013 senzaci.

I v běžné pracovní dny se podle ředitelky galerie umění v Bernu Niny Zimmerové u pokladen tvoří dlouhé fronty a návštěvníci se před plátny zdržují delší dobu, než je obvyklé.

Sbírku se stovkami děl předních světových umělců objevily německé úřady v letech 2012 a 2014 v nemovitostech patřících Corneliovi Gurlittovi. Jeho otec Hildebrad pracoval jako obchodník s uměním pro nacisty. Většina děl, u kterých se nepodařilo prokázat, že by je nacisté ukradli obětem holocaustu, se vrátila zpět Gurlittovi a na základě závěti po jeho smrti do Bernu.

Tisíce zájemců si v muzeu ve švýcarské metropoli už prohlédly díla autorů, jakými jsou třeba Vasilij Kandinskij, Paul Klee, Ernst Ludwig Kirchner nebo Otto Dix, kteří byli nacisty označeni za "zvrhlé".

Kromě Bernu se v současnosti vystavují díla z Gurlittovy sbírky také v západoněmeckém Bonnu. Švýcarská část výstavy bude přístupná do 4. března, obrazy z té německé budou moci zájemci obdivovat ještě o týden déle. Od dubna budou pak obrazy z výstavy v Bonnu k vidění v Bernu.

Případ Gurlittovy sbírky v roce 2013 ohromil celý svět, protože o její existenci neměl nikdo tušení. Německé úřady rozsáhlou sbírku zkoumaly od roku 2012, ale veřejnost informovaly mnohem později. V Gurlittově bytě v Mnichově se našlo téměř 1300 obrazů, grafik a soch; dalších 250 děl bylo v Gurlittově nemovitosti v Salcburku objeveno v roce 2014.

Jen u několika málo obrazů se podařilo prokázat původ a vrátit je do rukou dědiců původních židovských majitelů. Část obrazů německé úřady kvůli podezření, že jde o nacistickou kořist, stále zkoumají.

Podle ředitelky bernského muzea umění není stálá výstava děl Gurlittovy sbírky v plánu. Mimo jiné proto, že 90 procent z nich je na papíře, a není je tak možné trvale vystavovat, aniž  se poškodily.

Autor: ČTK , DPAFoto: , ČTK/imago stock&people/Reiner Zensen

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ