Starobrněnští augustiniáni nechali opravit klenotnici, která patří mezi nejstarší dochované části kláštera na Mendelově náměstí. Slavnostně ji otevřou v pátek v rámci festivalu věnovaného památce vědce a řeholníka Gregora Johanna Mendela. Klenotnice se stane součástí prohlídkové trasy zpřístupňující nejcennější prostory kláštera.
Klenotnice se zachovala do současnosti bez zásadních stavebních změn. Její účel se zřejmě během staletí neměnil. "Bylo tu situováno něco, co vyžadovalo bezpečnostní režim. Nasvědčuje tomu například dvojice bezpečnostních dveří," řekla historička umění Jana Severinová.
Renovace si vyžádala 3,5 milionu korun a přinesla řadu nových informací o historii opatství. Stopy po sazích v omítce dosvědčují, že požár v roce 1605 zasáhl také klenotnici, což potvrzují i analýzy dřeva ze dveří a skříní. Dřevo totiž pochází z doby po požáru.
Zajímavostí jsou odkryté fragmenty kreseb uhlem na stěnách. Zachycují například věže imaginárního hradu nebo ptáčka, možná ledňáčka. Není jisté, z jaké doby pocházejí a kdo je vytvořil, uvedla Severinová. Ale nejde prý o žádné náhodné čmárání nějakého políra. Další zajímavostí je psí noha otištěná v cihle zasazené do podlahy. V restaurovaných dřevěných skříních návštěvníci uvidí cenné exponáty z majetku augustiniánů.
"Prostor klenotnice je unikátní z hlediska stavebního a architektonického," řekl vedoucí magistrátního odboru památkové péče Martin Zedníček. Čtvercový půdorys je za pomoci trompů, tedy zaklenutých výklenků v rozích, převeden do osmidílné žebrové klenby s kruhovým svorníkem ve vrcholu. Obdobný prostor je v Čechách a na Moravě pouze v bazilice svatého Prokopa v Třebíči a v opatské kapli kláštera ve Zlaté Koruně.
Starobrněnský klášter cisterciaček vznikl ve 14. století z iniciativy královny vdovy Elišky Rejčky. Od josefinských reforem v klášteře sídlili augustiniáni. Jedním z opatů byl Mendel, v areálu je nyní muzeum věnované jeho životu a dílu.
