Výstava s názvem Meda Ambasadorka umění představuje sběratelku umění Medu Mládkovou prostřednictvím fotografických i filmových dokumentů, věcí, jimiž se obklopovala, i uměleckými předměty z její rozsáhlé sbírky. V Museu Kampa, které po návratu z emigrace v Praze založila, je výstava přístupná od pondělí. Vznikla u příležitosti 100. narozenin Mládkové, které připadají na 8. září.
Jeden z kurátorů Robin R. Mudry řekl, že Mládková svým působením v USA a obecně na Západě v době vlády komunistů v Československu byla ambasadorem české, respektive československé kultury. Snažila se ukazovat, že kreativita v komunistickém Československu přežila, vysvětlil název výstavy.
Meda Mládková vytvořila s manželem Janem během jejich života v USA jednu z nejvýznamnějších sbírek středoevropského umění. "Dnes bychom Medu nejspíše nazývali influencerka, protože by určovala trendy jak ve vystavování umění, tak ve vybavení interiérů," uvedl Mudry.
V jedné z místností v muzeu se spolu s druhým kurátorem Pavlem Liškou pokusili navodit atmosféru washingtonského bytu, kde sběratelka se svým mužem, ekonomem Janem Mládkem, žila a který byl místem, kam mnozí Čechoslováci při návštěvě USA směřovali. Byl mezi nimi třeba Bohumil Hrabal, který návštěvu pak reflektoval v jednom ze svých textů. Úryvky z něj doprovázejí právě expozici ve zmíněné výstavní místnosti.
Jsou v ní i rodinné filmy nalezené až v posledních třech letech při bádání v archivu Mládkových v souvislosti s přípravou výstavy. Národní filmový archiv je přepsal do digitální podoby, nejstarší je z roku 1947, nejmladší z první poloviny 60. let a ukazují zejména zážitky z cest; některé filmy ani nebyly vyvolané.
Na výstavě jsou také ukázky nábytku z amerického bytu Mládkových. Veškerý mobiliář z bytu je dnes podle předsedy Nadace Jana a Medy Mládkových Jiřího Pospíšila už v Praze a restauruje se, uvedl. Expozici doplňují dopisy Mládkové s jejími českými přáteli a umělci, které koupí jejich děl podporovala, či šperky a oděvy, které nosila.
Šaty jsou vystavené spolu s uměleckými díly, která jsou dnes vrcholem sbírek Musea Kampa a jsou mezi nimi vedle děl Františka Kupky práce Karla Nepraše, Huga Demartiniho, Zdeňka Sýkory, Adrieny Šimotové či Jiřího Koláře. Vystaven je i první obraz, který podle kurátorů sbírku Mládkových inicioval, Kupkova Kabaretní tanečnice z roku 1900. Odkazuje k samému začátku výstavy, kde se návštěvníci seznámí s mládím Mládkové, která svého času působila ve Vídni také jako tanečnice v kabaretu.
