Připravovaná výstava Petr Bezruč v hudbě a umění ukáže tohoto slezského barda jako inspiraci pro malíře a skladatele. Ve Slezském zemském muzeu v Opavě bude k vidění do 3. listopadu. Výstava je součástí festivalu Bezručova Opava, který letos připomíná 150. výročí básníkova narození. Vernisáž se uskuteční 5. září v Památníku Petra Bezruče.
"Výtvarní umělci a hudební skladatelé hledali po celé 20. století inspiraci v díle Petra Bezruče. Jednotlivé básně Slezských písní k nim promlouvaly svou silou, úderností, buřičstvím a možná i aktuálností ve všech epochách minulých i současných," uvedla mluvčí muzea Romana Cieslarová.
Dodala, že například první zhudebněnou básní byla již v roce 1905 Maryčka Magdonova, která se stala také nejvýraznějším námětem umění výtvarného. A právě Maryček bude na výstavě celá řada. "Tato básnická postava se dostala mnohokrát na malířské plátno, stala se námětem grafických listů a kreseb a byla inspirací sochařům pro jejich díla. K vidění budou práce Břetislava Bartoše, Jožky Barucha, Heleny Salichové, Viléma Wünscheho, Aljo Berana či Jana Václava Sládka. Až na výjimky se bude jednat o doposud málo známá díla, která se na výstavách téměř neobjevují," řekla spoluautorka výstavy Lenka Rychtářová, spoluautorka výstavy.
Nejznámějším skladatelem, který byl okouzlen melodičností básní Petra Bezruče, byl Leoš Janáček, který zhudebnil básně Kantor Halfar, Maryčka Magdonova a 70 tisíc. Nebyl však jediným. "Mezi autory, kteří zhudebňovali Bezručovy verše, nalezneme skladatele nestejných uměleckých ambicí a různých generací. Na výstavě se budete moci seznámit s bezručovskou tvorbou již zmíněného Leoše Janáčka, Jaroslava Křičky, Jana Kunce, Vítězslava Nováka či opavských rodáků Miloše Čeledy, Václava Kálika a Arnošta Rychlého," dodala další spoluautorka výstavy Markéta Haničáková.
