Výstava fotografky Libuše Jarcovjákové v NGP je její první velkou retrospektivou

Téměř 500 fotografiemi mapuje retrospektivní výstava ve Veletržním paláci Národní galerie Praha (NGP) důležitá období tvorby fotografky Libuše Jarcovjákové. Kromě známých souborů z 70. a 80. let v Československu přidává také například fotografie z Japonska a Berlína nebo autoportréty. Národní galerie Praha dnes zahajuje podzimní sezonu, návštěvníci mohou od 19:00 navštívit stálé expozice i krátkodobé výstavy zdarma. Výstavy dnes představili zástupci galerie novinářům. O fotografce vznikl i dokumentární film, který přijde do kin 3. října.

Jarcovjáková aktivně fotí od raných 70. let, první vystavená fotografie je její autoportrét, který pořídila ve svých 16 letech. Expozice kombinuje černobílou i barevnou fotografii, digitální, analogovou i pořízenou telefonem. "Je to první souborná výstava. Mám za sebou různé výstavy, ale žádná nemapovala tak dlouhé období a nezabírala většinu důležitých segmentů mého života," řekla ČTK Jarcovjáková.

Fotografie Jarcovjákové přináší témata vnitřní svobody, vášně, touhy a nejistoty. Výstava uvede stěžejní okruhy bohaté fotografické tvorby, ať už volné cykly z Prahy v období normalizace věnované zkoumání vlastní identity, kdy fotografovala LGBTQ+ komunitu a noční život, ale také práce s menšinami z 80. let minulého století.

"Bylo pro mě důležité nesoustředit se na v Česku velmi slavné soubory ze 70. a 80. let, ale dát prostor i souboru z Japonska, z Berlína a autoportrétům, které považuju v Libušině tvorbě za stěžejní," uvedla kurátorka výstavy Lucie Černá.

Fotky jsou na poloprůhledných profilech v barevné architektuře, což podle kurátorky umožňuje divákům nové a originální vnímání díla fotografky. "Koncept, s jakým Lucie moje fotky představuje, dává úplně nové kontexty a ukazuje nové souvislosti. Řekla bych, že mě ta výstava hodně dává do současného výtvarného a vizuálního jazyka. Nechává prostor v tom ukázat, co je v mé fotce specifického, moderního a současného," dodala Jarcovjáková.

O Libuši Jarcovjákové vznikl také nový dokumentární film Ještě nejsem, kým chci být, který půjde 3. října do kin. Příběh fotografky vypráví režisérka Klára Tasovská primárně skrze fotografie Jarcovjákové, ruchy, hudbu, a to s důrazem na fotografické začátky, působení v Praze, Berlíně a Japonsku v 70. a 80. letech. Filmem provází deníkové zápisy, které čte Jarcovjáková. Film řeší i vztah fotografky k sobě samé, Jarcovjáková si v něm často klade otázku, jakým člověkem vlastně je, přičemž fotoaparát považuje za svůj kompas.

V prostoru Korzo Veletržního paláce je do 30. března k vidění veřejně přístupná výstava, která připomíná stoleté výročí budovy. Fotografie srovnávají podobu budovy v různých obdobích, obchodní provoz meziválečné doby, poválečné ideologicky motivované přehlídky, požár paláce v roce 1974 i jeho kompletní rekonstrukci a znovuotevření v roce 1995 jako sídlo sbírek moderního a současného umění NGP.

Národní galerie Praha otevírá i menší výstavní kolekce grafiky a kresby, takzvané grafické kabinety. Výstava Voilà la femme připomíná 110. výročí narození Jiřího Koláře. Představí autorovy dosud nevystavené koláže ze 60. a 70. let. Další grafický kabinet se zaměří na postavu Salome, femme fatale symbolismu a dekadence. Třetím grafickým kabinetem jsou Pohádkové ilustrace Hanuše Schwaigera.