Šlechtici
Výstava představí nejvýznamnější členy rodu Valdštejnů

Nejvýznamnější příslušníky rodu Valdštejnů připomene výstava ve Valdštejnské zahradě. Připravil ji Národní památkový ústav (NPÚ), Valdštejnům se letos věnuje část jeho dlouhodobého cyklu Po stopách šlechtických rodů. Výstava začne v sobotu a potrvá do 17. srpna.

Vedle této venkovní výstavy se v prostorách Senátu uskuteční ještě a interiérová výstava v Mytologické chodbě Valdštejnského paláce, ta potrvá od 20. srpna do 11. října. Každá z nich se na příslušníky rodu zaměří z jiného pohledu. Výstava v zahradě přiblíží například vévodu Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna, který se proslavil nejen jako vojevůdce, ale byl zároveň významným stavitelem mnoha soukromých i církevních staveb. Jednou nejznámějších je Valdštejnský palác v Praze.

Někteří z Valdštejnů se kromě vojenství a diplomacie věnovali církevní dráze. Nejvýznamnějšího postavení v církevní hierarchii dosáhl Jan Bedřich z Valdštejna, který se stal pražským arcibiskupem. Projekt se soustředí zejména na příslušníky rodu, kteří v 17. až 19. století položili základ tuzemského kulturního dědictví, jako byla významná rodová sídla zámky Mnichovo Hradiště a Duchcov, které rodina vlastnila od 17. století. Rozmanitý mobiliář shromážděný rodinou v průběhu staletí, tedy soubor rodinných podobizen, obrazárny, knihovny, sbírky různého charakteru a množství dalších historických předmětů, je dnes ve sbírkách NPÚ.

Valdštejnové patří k nejstarším šlechtickým rodům na území Čech. Své jméno odvozují od hradu Valdštejn u Turnova, který v druhé polovině 13. století založil některý člen starobylého rodu Markvarticů užívající erbovní znamení lva či lvice. Větvení rodu Valdštejnů a s tím spojené drobení majetku dlouho bránilo vzestupu rodiny mezi vyšší šlechtu.

"Od 16. století se postupně některým příslušníkům rodu dařilo prosadit se ve službách císařů a zaujmout významné zemské úřady i pozice v armádě. Mezi širokou veřejností je dobře znám císařský generalissimus Albrecht z Valdštejna, v jehož době došlo k povýšení katolických Valdštejnů do hraběcího stavu. Jeho vzdálený strýc a poručník Adam mladší z Valdštejna, od roku 1627 nejvyšší purkrabí Českého království, sice neshromáždil tak rozsáhlý pozemkový majetek, ale podařilo se mu ho udržet pro své potomky i po Albrechtově pádu roku 1634," uvedl autor výstavy a kastelán zámku Benešov nad Ploučnicí Zdeněk Henig.