Helešic dopadl jako George Harrison nebo Led Zeppelin

Český soud poprvé rozhodl ve sporu o autorství melodie popové písně. Podobné spory zná i světová pop music: autoři melodií, které již někde zazněly, se často dostali do značných potíží.

Pro české prostředí je rozsudek, podle něhož musí bývalý kytarista skupiny Support Lesbiens Jaromír Helešic zaplatit 200 tisíc korun za použití podobné melodie Janu Kalouskovi, precedentem.

ČTĚTE TAKÉ: Helešic musí zaplatit Kalouskovi za použití melodie

Ve světě ale už došlo k podobným sporům mnohokrát a jejich účastníky byly i hvězdy nejtěžšího kalibru.

George Harrison: My Sweet Lord... a dvacet let trápení

Možná si měl člen slavných Beatles raději zacpat uši, když v polovině šedesátých let zaslechl nahrávku americké dívčí skupiny The Chiffons He's So Fine. Chytlavá melodie se mu usadila v hlavě a vydržela tam až do prosince 1969, kdy vystupoval v Kodani a po tiskové konferenci si prý začal jen tak brnkat na kytaru. V tu chvíli byl na světě nový hit. Píseň My Sweet Lord, jejíž text chválí Boha, respektive Krišnu, byla vůbec prvním výtvorem některého z exčlenů Beatles, který se vyšplhal na špičku britské i americké hitparády. Zároveň byl ovšem na světě malér, protože v únoru 1971 zažalovala společnost Bright Tunes vlastnící práva k He's So Fine Harrisona, respektive jeho obchodní společnosti, o autorství.

Spor byl dlouhý a bolestný, Harrison se dušoval, že záměrně nic neokopíroval. To mu soud dokonce uvěřil, přesto v roce 1976 rozhodl, že písně jsou z velké části shodné, a Harrison se musel vzdát většiny příjmů, které mu píseň přinesla. Tahanice pokračovaly dokonce až do devadesátých let, mimo jiné i díky mazanému manažerovi jménem Allen Klein, který původně zastupoval Harrisona, aby se posléze stal majitelem žalujících Bright Tunes. Autorská práva k oběma písním se v průběhu let komplikovaně dělila a přesouvala a jednou z hořkých pilulek pro Harrisona v průběhu celé kauzy bylo i to, že The Chiffons chytili příležitost za pačesy a v roce 1975 nahráli svou verzi My Sweet Lord. Celkovým výsledkem pro Harrisona tak byla až nespravedlivě zveličená ostuda a píseň This Song, v níž se vypovídal ze svého roztrpčení.

The Verve: s Rolling Stones to zkusili naposledy

Jedním z nejsmutnějších případů sporu o autorská práva je skladba britské skupiny The Verve s příznačným názvem Bitter Sweet Symphony. The Verve se rozhodli použít ve své skladbě úryvek ze symfonické nahrávky písně skupiny Rolling Stones The Last Time. Zakoupili proto od společností ABKCO Records a Decca příslušná práva, skladbu nahráli a na jaře roku 1997 vydali.

Největší smůla spočívala patrně v tom, že se jejich skladba stala šlágrem. Majitel ABKCO Records Allen Klein (viz výše uvedený případ Harrison...) došel k názoru, že The Verve toho použili z jím vlastněné písně Rolling Stones více, než by se slušelo, a s vervou sobě vlastní se do případu opřel. Dohodl se se skupinou nejprve na dělení výdělku z Bitter Sweet Symphony v poměru 1:1, později pod pohrůžkou žaloby a zákazu prodeje celého alba Urban Hymns získal dokonce sto procent všeho, co hořkosladká symfonie vydělala. Pod skladbu byli dodatečně podepsáni Keith Richards a Mick Jagger. ABKCO Records dostala právo skladbu dále šířit a navzdory nesmělým protestům The Verve ji prodala například do reklamy společnosti Nike.

Vanilla Ice: vzdal se až pod tlakem

Hudebník Robert Matthew Van Winkle zvaný Vanilla Ice v roce 1990 prorazil s hitem Ice Ice Baby. Bohužel to nejchytlavější z něj už bylo použito v písni Under Pressure, kterou v roce 1982 nazpívali Queen a David Bowie. Vanilla Ice sice charakteristický riff prohlašoval za svůj a odmítal se bavit o náhradách či přiznání spoluautorství, tváří v tvář žalobě však svolil k mimosoudnímu vyrovnání.

Led Zeppelin: nejen láskou živ je Dixon

Slavná píseň skupiny Led Zeppelin Whole Lotta Love z roku 1969 bezpochyby obohatila mnoho posluchačů, v jednom případě však byl výsledek velmi hmatatelný. Když skladbu uslyšela dcera bluesmana Willieho Dixona, poznala v ní melodii písně You Need Love, kterou složil její otec a svou nahrávkou z roku 1962 ji proslavil Muddy Waters.

V roce 1985 došlo na žalobu a Willie Dixon dostal v rámci mimosoudního vyrovnání blíže neurčenou, ale prý značně vysokou částku. Mohl díky tomu založit nadaci Blues Heaven Foundation, která pomáhá bluesovým hudebníkům vymáhat autorské náhrady.