Ve věku 100 let zemřel ve čtvrtek režisér Otakar Vávra. Informoval o tom Český rozhlas - Radiožurnál. Před měsícem a půl podstoupil známý filmař operaci nohy v krčku, ze které se vzpamatovával v Nemocnici Na Homolce v Praze.
Vávra, který své významné narozeniny oslavil koncem února v pražském Mánesu a v červnu převzal za celoživotní přínos světové kinematografii Grand Prix mezinárodního festivalu ve Zlíně, si zlomil krček kosti stehenní při letním pobytu na chalupě.
Vávrova životní partnerka, režisérka Jitka Němcová, před dvěma týdny sdělila, že operace dopadla dobře. Podotkla nicméně, že "náročný zákrok v tak vysokém věku je vždy rizikový".
Svůj první film natočil Vávra už před osmdesáti lety, poslední jeho režií byl v roce 2006 videoklip k jedné z písní pro DVD k albu Michala Horáčka a Petra Hapky Strážce plamene.
Profil Otakara Vávry si můžete přečíst ZDE.
Po roce 1989 se režisérovi však nesplnil velký sen, když chtěl natočit příběh vraždy Jana Masaryka. Potřeboval na to 50 milionů korun, které nesehnal. Své vzpomínky shrnul v knize Paměti aneb Moje filmové století, kterou představil právě při příležitosti svého kulatého životního výročí.
Za svého pedagogického působení na pražské FAMU, kde založil katedru režie, Vávra vychoval i generaci režisérů československé nové vlny. Napsal přes 80 scénářů a režíroval padesátku filmů. Nejen však poetickou Romanci pro křídlovku či existenciální Zlatou renetu, ale i snímky poplatné komunistické ideologii.
Právě to, že sbíral pocty za každého režimu, mu někteří vyčítají. Upozorňují na dvě trilogie - válečnou Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy a husitskou Jan Hus, Jan Žižka a Proti všem, které tento držitel medaile Za zásluhy či Českého lva za dlouholetý přínos domácí kinematografii natočil.
Soustrast můžete vyjádřit také zde:
