Smutné oznámení
V Brně zemřel spisovatel a publicista Jan Trefulka

V noci na čtvrtek zemřel ve věku 83 let spisovatel Jan Trefulka, jenž ležel od minulého týdne ve Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích. Oznámila to spisovatelova manželka Božena. Trefulka se věnoval próze, publicistice i literární kritice. V 60. letech působil jako redaktor a později šéfredaktor známého literárního časopisu Host do domu. Za normalizace nemohl oficiálně publikovat. Pohyboval se v disentu, podepsal Chartu 77.

Do minulého týdne Trefulka stonal doma, pak si jeho stav vynutil hospitalizaci. Příčinou úmrtí bylo selhání ledvin a zápal plic, uvedla Trefulkova manželka. Poslední rozloučení se uskuteční ve čtvrtek 29. listopadu v obřadní síni krematoria v Jihlavské ulici.

"Jan Trefulka patřil k mimořádné generaci, do které lze řadit třeba Milana Kunderu, Ludvíka Vaculíka nebo Arnošta Lustiga. Brali spisovatelství jako poslání, jako způsob, jak podat zprávu o stavu současného světa," řekl šéfredaktor časopisu Host Miroslav Balaštík. Tvorba pro Trefulku nebyla jen vyprávěním příběhů a vymýšlením zápletek, dokázal se jejím prostřednictvím vyjadřovat ke společnosti a k literatuře jako takové, podotkl Balaštík. Zároveň Trefulku označil za příklad literáta, který se angažuje ve veřejném prostoru.

Sebrané spisy Jana Trefulky vydává brněnské nakladatelství Atlantis. V létě vyšel třetí svazek, který pod titulem Doteky a posedlosti shrnuje literárněkritické, esejistické a publicistické texty. "Každý režim musí mít své 'disidenty', kteří mu neustále připomínají, že před všemi svobodami, právy, ambicemi, závratnými kariérami a možnostmi, které se nabízejí, musí mít přednost obyčejná slušnost a přiměřená míra lidské solidarity," napsal Trefulka v úvodu ke knize.

Trefulka byl brněnský rodák. Jako kritik debutoval v roce 1949 nekonformními recenzemi v týdeníku Kulturní politika, jako prozaik vstoupil do literatury v roce 1962 dvojnovelou Pršelo jim štěstí, po níž následovala novela Třiatřicet stříbrných křepelek, povídkový soubor Výmysly a dvojice povídek s kriminalistickou zápletkou Nálezy pana Minuse.

V letech 1970 až 1989 jeho díla vycházela jen v samizdatových edicích a v exilových nakladatelstvích. Publikoval tak například společensko-historický román Zločin pozdvižení, alegorii Veliká stavba, intimní novely O bláznech jen dobré a Svedený a opuštěný. Sám se na činnosti literárního samizdatu aktivně podílel.

Do oficiálního veřejného života se vrátil po roce 1989, mimo jiné jako předseda Obce moravskoslezských spisovatelů a člen Rady České televize. Jako publicista zároveň vytrvale prosazoval moravskou samosprávu v rámci České republiky, vyjadřoval se i k dalším otázkám kultury a politiky.