Zemřel někdejší šéf Gazpromu, ruský expremiér Viktor Černomyrdin (72), který později našel "druhou mízu" coby vlivný velvyslanec v Kyjevě.
Černomyrdin podle agentury ITAR-TASS trpěl blíže neupřesněným chronickým onemocněním a léčbu podstupoval i v zahraničí. Agentura Interfax s odvoláním na pozůstalé uvedla, že někdejší premiér zemřel u sebe doma okolo čtvrté hodiny ranní a do poslední chvíle byl při vědomí.
Skon jednoho z nejvlivnějších politiků v éře prezidenta Borise Jelcina se v Rusku stal okamžitě hlavním tématem dne. "Černomyrdin zanechal hlubokou stopu v ruských dějinách, jako šéf Gazpromu, předseda vlády a velvyslanec na Ukrajině," uvedla zpravodajská televize Rossija 24.
Politik stál v čele ruské vlády v letech 1992 až 1998, prakticky od rozpadu Sovětského svazu po krach státních financí, v období bouřlivých změn a těžkých otřesů, včetně první čečenské války.
Svého času musel vyjednávat s čečenskými teroristy Šamila Basajeva, kteří zajali rukojmí v nemocnici v Buďonnovsku (krvavá řež si nakonec vyžádala desítky mrtvých), i krátce stanout v čele státu, když prezident Jelcin postupoval operaci.
"V polovině 90. let vytáhnul zemi z propasti," prohlásil dnes Černomyrdinův spolupracovník, expremiér Sergej Stěpašin. Naopak agentura RIA Novosti charakterizovala působení zesnulého v čele ruské vlády jako politiku "co je dobré pro Gazprom, to je dobré pro Rusko".
Bouřlivák ruské politiky Vladimir Žirinovskij jej označil za vlastence, který čímsi připomínal jak carského reformátora Stolypina, tak sovětského vůdce Kosygina. V porovnání se svými nástupci v čele vlády byl však odborník.
Západní tisk koncem 90. let označoval tehdejšího premiéra za nejbohatšího Rusa a jeho majetek odhadoval na až pět miliard dolarů, ale Moskva tyto spekulace popírala.
Po odchodu z čela vlády zahájil Černomyrdin diplomatickou kariéru na Balkánu - prý právě on jako Jelcinův zmocněnec přesvědčil na jaře 1999 srbského vůdce Slobodana Miloševiče ke kapitulaci.
V Kyjevě Černomyrdin působil jako velvyslanec osm let, dokonce zde byl poctěn titulem "člověk roku 2001". Po kyjevské "oranžové revoluci" byl často ve sporu s odpůrcem ruské politiky, ukrajinským prezidentem Viktorem Juščenkem. Z funkce odešel po hrozbě, že se kvůli nevybíravým výrokům na adresu ukrajinských politiků stane nežádoucí osobou.
Jeho nástupce Viktor Janukovyč dnes patřil k prvním státníkům, kteří vyjádřili soustrast pozůstalým. Ještě dříve tak učinili ruský prezident Dmitrij Medveděv a premiér Vladimir Putin. Státní duma, dolní komora parlamentu, uctila památku zesnulého minutou ticha.
Černomyrdin byl znám šťavnatým nediplomatickým jazykem i neotřelými bonmoty. Okřídleným se v Rusku stal jeho výrok, který by ve volném překladu mohl znít: "Měli jsme ty nejlepší úmysly, ale dopadlo to jako vždycky."
Aforismy se staly i další výroky: "Mám přibližně dva syny", "Budeme si tak žít, že naše děti a vnuci budou závidět", "Můj život se odehrál v oparech ropy a plynu", "Vláda je tak složitý organismus, že neustálé změny přinášejí jen horší výsledky; vím to, byla to má práce", "Principy, které byly zásadní, byly neprincipiální."
