Slavný spisovatel sci-fi Arthur C. Clarke zemřel. S odvoláním na jeho asistenta to uvedla agentura AP. Proslavil ho třeba román 2001: Vesmírná odysea. Bylo mu 90 let a zemřel na Srí Lance, kde dlouhá léta žil.
Asistent Rohan De Silva uvedl, že Clarke zemřel ve středu časně ráno srílanského času. Trpěl problémy s dýcháním.
Kniha 2001: Vesmírná odyssea vznikala současně s filmovou verzí režiséra Stanley Kubricka. Byla inspirována Clarkovou povídkou Hlídka (The Sentinel), ale během přípravy scénáře se rozrostla v celý román. Kubrick přišel za Clarkem s žádostí o román, ze kterého bude možné natočit "příslovečně dobrý vědeckofantastický film". To vyústilo ve skutečně jedinečnou spoluprácí v celé historii sci-fi filmů.
Pan vynálezce
Racionální vědec, duchovní otec komunikačních družic, ale i zručný spisovatel, guru science fiction a světová celebrita - to vše byl Arthur C. Clarke. Vizionář, jehož mnohé předpovědi se splnily, už však s novými vizemi o kosmické budoucnosti lidstva nepřijde. Zemřel sotva tři měsíce po svých 90. narozeninách.
"Občas mívám pocit, že se probudím a zjistím, že jsem spal na svém psacím stroji a že to všechno byl jen sen," napsal Clarke v jedné ze svých knih. Snít novodobý Jules Verne opravdu uměl, přestože snění nikdy nepodlehl. Své vize měl vždy podložené odbornými znalostmi, nebyl totiž jen pozorovatelem, ale i aktivním účastníkem nástupu kosmické éry.
Clarke napsal také mnohé jiné knihy, včetně Setkání s Rámou (na tu později navázala celá série knih, napsaných ve spolupráci s Gentry Leem), tří pokračování Vesmírné odyssey a mnoha příběhů vážných i humorně laděných - například povídka Hvězda o duchovním dilematu jezuitského kněze na archeologické expedici v dalekém vesmíru.
Planetka a dinosaurus
Vedle spisovatelských plánů měl Clarke i ryze vědecké. Je vynálezcem geostacionární telekomunikační družice. S myšlenkou satelitu zavěšeného na pevném místě na obloze přišel dávno před vypuštěním první družice - už v roce 1945. Clarkovým jménem byla pojmenována planetka - 4923 Clarke - a dinosaurus Serendipaceratops arthurcclarkei objevený v australském Inverlochu.
V roce 1969 spolukomentoval přistání Apolla 11 na Měsíci, později i Apolla 12 a 15, a stal se celebritou. Přispěly k tomu v 80. letech i jeho cykly dokumentárních filmů čerpající z nevysvětlitelných jevů historie a současnosti. Popularita mu však ukázala i stinnou tvář v podobě křivého obvinění z pedofilie. Aféra proběhla v době, kdy mu měl být udělen rytířský řád. Ceremonie byla odložena a titul pak získal v roce 2000.
Velká trojka science fiction
Clarke byl posledním žijícím členem takzvané velké trojky science fiction, do níž vedle něj patřili ještě Isaac Asimov a Robert A. Heinlein. Ve svých románech a povídkách předpověděl řadu událostí nebo objevů, které se později uskutečnily. Patří mezi ně například přistání člověka na Měsíci už před rokem 2000, které tehdy vědci označili za nesmysl. Předpověděl i využívání satelitů na geostacionární dráze pro telekomunikační účely.
Při oslavách svých 90. narozenin loni v prosinci Clarke vyslovil tři přání: aby svět využíval alternativních zdrojů energie, aby byl na Srí Lance, kde dlouhodobě žije, nastolen mír, a aby se potvrdila existence mimozemšťanů.
Sir Arthur Charles Clarke se narodil 16. prosince 1917. Během druhé světové války se podílel na vývoji radaru a v roce 1948 vystudoval fyziku a matematiku na King's College. Vědeckou i literární dráhu muže, který byl téměř dvacet let upoután na kolečkové křeslo, spojovalo přesvědčení, že budoucnost lidstva není na Zemi, ale ve vesmíru. "Skutečný vesmír je mnohem neuvěřitelnější, než se nám, pošetilým spisovatelům sci-fi literatury, kdy zdálo," říkal velmistr tohoto žánru.
Foto: ČTK
