Ve věku 78 let zemřel časně ráno režisér, scenárista a herec Ladislav Smoljak. Smoljak byl se Zdeňkem Svěrákem zakladatelem Divadla Járy Cimrmana, pro něž společně napsali mnoho divadelních her. Společně byli také autory několika celovečerních filmů.
Smoljak zemřel po dlouhé nemoci ve tři hodiny ráno v kladenské nemocnici. "Bojoval statečně," řekl manažer Divadla Járy Cimrmana Václav Kotek. Svěrák připomněl, že i přes velké bolesti Smoljak do poslední chvíle vystupoval v divadle, naposled na konci května ve hře České nebe. "Je to jen pár hodin, co Láďa zemřel. Člověk si ještě ani neuvědomí, jaká ta ztráta je, ale vím, že veliká," dodal.
ČTĚTE TAKÉ: "Falešný vrchní" Josef Abrhám slaví sedmdesátiny
Sbírka odkazů Járy Cimrmana bude v Národním muzeu
Svěráka se Smoljakem pojilo dlouholeté přátelství a umělecká spolupráce. Koncem šedesátých let spolu s Jiřím Šebánkem a jazzmanem Karlem Velebným stáli u zrodu fiktivní postavy zneuznaného českého génia Járy Cimrmana.
Smoljak hrál do posledního dechu
Postavu zapomínaného, ale nezapomenutelného polyhistora přenesl vystudovaný učitel matematiky a fyziky Smoljak v roce 1982 i na filmové plátno v komedii Jára Cimrman, ležící, spící. Další hra dvojice Smoljak-Svěrák se stala námětem snímku Rozpuštěný a vypuštěný.
"Sice jsme se dohodli, že České nebe bude poslední cimrmanovskou hrou, kterou spolu napíšeme, ale přeci jen jsme hodlali být na jevišti déle. On to vydržel - hrál skutečně do posledního dechu," řekl Svěrák. "Naposledy stál v Českém nebi na jevišti 27. května - a pak se tam sám odebral. Doufám, že tam bude. Byl to kluk nesmírně čestný, už za tu svou pracovitost si zaslouží, aby ho tam vzali," dodal Svěrák, který je právě hostem mezinárodního filmového festivalu ve Zlíně. Smoljak měl podle něho v poslední době dechové potíže, vynechával proto při představení seminář, ale hru samotnou si nikdy nenechal ujít.
Když byl Svěrák za svým kolegou před několika dny naposledy v nemocnici, Smoljak mu řekl, že v poslední době zažil dvě velké radosti - vítězství českého hokejového týmu na mistrovství světa v Něme
cku a to, jak dopadly volby.
Smoljakovi se dařilo v roli scenáristy, režiséra i herce, jeho nevšední humor oslovil mnohé. Bezpochyby nejvíce ale Ladislava Smoljaka proslavila právě postava geniálního všeuměla Járy Cimrmana. "Cimrmanovo" autorské divadlo si vzala za své již třetí generace diváků.
Postava zneuznaného českého génia provázela Smoljaka celým jeho uměleckým životem. Hry pro Divadlo Járy Cimrmana se prý nerodily snadno, o to větší ale měly divácký úspěch. Od svého vzniku v roce 1966 divadlo odehrálo téměř 12 tisíc představení. Jen poslední hra nazvaná České nebe, kterou oba autoři avizovali jako poslední, měla za půl roku od premiéry na svém kontě na 150 repríz.
Smoljak se považoval za tvůrce humoru a se svým životním "údělem" byl prý více než spokojen. "I když je s humorným textem často perná práce, vždycky, když se na tomhle políčku něco urodí, je to pro toho, kdo zasel, velká radost," popsal své pocity v jednom z rozhovorů. Svůj humor nejvíce uplatnil v již legendárním Divadle Járy Cimrmana, pro které spolu se Svěrákem napsali 15 divadelních her.
PSALI JSME: Cimrman i orloj mají prezentovat Česko na Expo v Číně
Cimrmanovské České nebe vychází na CD
Ladislav Smoljak se narodil v Praze 9. prosince 1931 a touhu stát se režisérem měl prý v sobě již od mládí. Na DAMU ho ale po maturitě nepřijali, a to ho na nějaký čas od umění vzdálilo. Vystudoval matematiku a fyziku a několik let se věnoval učitelskému povolání. Osudné bylo jeho setkání se Zdeňkem Svěrákem, které ho nakonec přivedlo k vysněnému povolání.
Ještě před tím, než se ze Smoljaka, který se v šedesátých letech coby redaktor Mladého světa podílel na vzniku ankety Zlatý slavík, stal režisér a autor, vyzkoušel si roli herce. Poprvé stál před kamerou v roce 1968 ve filmu Zločin v šantánu a o dva roky později si zahrál ve filmu Pane, vy jste vdova.
Do povědomí široké veřejnosti se zapsal komedií Jáchyme, hoď ho do stroje (1974), pro kterou napsal spolu s Oldřichem Lipským a Zdeňkem Svěrákem scénář.
V dalším Lipského filmu Marečku, podejte mi pero! (1976) natočeném rovněž podle Smoljakova a Svěrákova scénáře vytvořil spolu se Svěrákem nezapomenutelnou dvojici "študáků" v dospělé podobě Tučka a Šlajse. Úsloví z tohoto snímku se stala stejně proslulá - jako ta ze študáckých komedií Martina Friče a Jaroslava Žáka.
Mnozí také zavzpomínají na jiné skvělé filmové komedie z autorské dílny Smoljak - Svěrák, z nichž některé Smoljak i režíroval. Snad nejvíce divákům utkvěl v paměti snímek o postrachu číšníků Vrchní, prchni (1980), který si za svůj kultovní film svého času zvolili i majitelé tříkolového vozítka velorex.
Před 12 lety Smoljak založil prý "z nadbytku energie" vlastní divadelní spolek Studio Jára, které později přejmenoval na Studio Láďa. I pro nové divadelní uskupení napsal známý cimrmanolog několik her, na rozdíl od Divadla Járy Cimrmana, v nich ale počítal i s ženskými rolemi. "Ženy, notabene dívky, na divadlo patří," vzkazoval tak Svěrákovi, který si vystačil s mužskými představiteli.
Všechny hry autorské trojice Cimrman - Smoljak - Svěrák vyšly také knižně. "Odkaz" velikána Járy šířili Svěrák se Smoljakem i v zahraničí, když mu například před časem odhalili pamětní desku na české ambasádě v Londýně.
Foto: archiv Týdne
