Bylo mu 89
Zemřel scenárista a režisér Břetislav Pojar

V pátek večer zemřel v Praze filmový scenárista a režisér animovaných filmů Břetislav Pojar. V sobotu to řekl jeho student a kolega, producent Michal Podhradský. Podle něj zemřel Pojar náhle. "Cítil se dobře. Ještě jsme tento týden stihli s řadou jeho studentů oslavit jeho devětaosmdesáté narozeniny," uvedl. Pojar stál za takovými oblíbenými díly, jako byli známí medvědi z cyklu Pojďte pane, budeme si hrát nebo seriál Zahrada.

Datum pohřbu zatím nebylo oznámeno. Podle Podhradského by chtěli Pojarovi kolegové a přátelé uspořádat větší pietní akci, ale musejí se nejprve domluvit s Pojarovou rodinou žijící v cizině a s akademickou obcí.

"Pro mě osobně i pro celou naši animátorskou obec to byl velký symbol profesionální filmařiny a vzor," uvedl Podhradský. "Byl to člověk, který rozuměl, jak lidi fungují. Vždy byl o několik tahů napřed, věděl, co lidi udělají, a rozuměl svým divákům," dodal.

Podle profesora animace Jiřího Kubíčka byl Pojar už od roku 1945 "pionýrem českého animovaného filmu". "Pro české diváky je naprosto nejdůležitější jeho animace Pojďte pane, budeme si hrát. Ve světě byl slavný solitérními díly, jako byl například film Lev a písnička," řekl Kubíček, který s Pojarem v roce 1990 založil katedru animované tvorby FAMU.
"Na katedře učil až do minulého roku a vychoval animátory, kteří jsou dnes ve světě animace velice známí," dodal Kubíček.

České veřejnosti je dobře známá hlavně Pojarova tvorba pro děti. Kromě "medvědů od Kolína" to byly například oblíbené večerníčky - adaptace Dášeňky Karla Čapka nebo Jája a Pája. Mezi jeho posledními díly byla třeba jedna z pohádek pro film Fimfárum 2. "Epizoda s lidožravými obry z pohádky o Palečkovi ve Fimfáru 2, kterou natočil ve svých 83 letech, se právem zařadila mezi vrcholné scény českého animovaného filmu posledních let," řekla Michaela Mertová z Národního filmového archivu.

Populární ale byly i jeho filmy pro starší publikum. Už hned některé z jeho prvních filmů, jako jízda opilého motocyklisty ve snímku O skleničku víc či harlekýn hrající na harmoniku dravé šelmě ve filmu Lev a písnička, zaznamenaly velký mezinárodní úspěch. Pojar se nebál hledat nové cesty. "Za motto jeho tvorby bychom mohli považovat hledání nových technologických i žánrových možností animovaného filmu, které v posledních letech rozšířil i na počítačové technologie," uvedla Mertová.

Pojar podle Podhradského spolupracoval s Organizací spojených národů (OSN). "Byl osloven OSN, a poté natáčel protiválečné filmy. On byl vůbec znám hlavně svým humanistickým a protiválečným postojem," řekl.

Pojar se narodil 7. října 1923 v Sušici na Šumavě. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1942 byl totálně nasazen jako fázař do studia AFIT, které se mělo stát říšskou konkurencí Walta Disneyho. Brzy po válce se toto studio změnilo ve Studio Bratři v triku pod vedením Jiřího Trnky. Pojar patřil k Trnkovým předním animátorům.

V roce 1946 odešel s Trnkou do vznikajícího Studia loutkových filmů. Režijně debutoval v roce 1951 snímkem Perníková chaloupka. V roce 1960 získal za film Lev a písnička cenu Grand prix na festivalu v Annecy a následovala další ocenění, včetně Zlatého medvěda z festivalu v Berlíně či Zlaté palmy z Cannes. V roce 1990 byl jmenován profesorem a stal se prvním vedoucím katedry animované tvorby FAMU, kde aktivně působil až do současnosti.
Podle kolegů Pojar pilně pracoval až do smrti a zemřel uprostřed rozdělané práce. Vytvářel nyní například ve spolupráci s výtvarníkem Vratislavem Hlavatým projekt s vánoční tematikou.