Zemřel spisovatel Ludvík Kundera. Bylo mu 90 let

Relax
17. 8. 2010
Ludvík Kundera zemřel ve věku 90 let.
Ludvík Kundera zemřel ve věku 90 let.

Ve věku devadesáti let dnes zemřel básník, dramatik, překladatel, literární historik a výtvarník Ludvík Kundera. Informovala o tom Česká televize.

Tvorba držitele řady prestižních ocenění Kundery je spjata s avantgardními směry, především surrealismem. Je znám také jako znalec a editor díla Františka Halase a překladatel německé literatury. Je bratrancem spisovatele Milana Kundery.

Kundera se narodil 22. března 1920 v Brně, studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (UK) v Praze a na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Po roce 1945 se stal jedním ze zakladatelů postsurrealistické Skupiny Ra, redaktorem časopisu Blok a pracovníkem brněnské pobočky Svazu československých spisovatelů. Svou knižní prvotinu, básnickou sbírku Konstantina, vydal roku 1946.

V letech 1968 až 1970 působil jako dramaturg Mahenova divadla v Brně. Za normalizace nesměl publikovat, literatuře se věnoval i nadále, například pod pseudonymem překládal německou poezii. Jako historik se vedle Halase zaměřoval zejména na dadaistu Hanse Arpa a Bertolda Brechta.

V roce 2002 převzal na lipském mezinárodním knižním veletrhu Cenu za celoživotní dílo oceňující přínos ke zprostředkovávání české a německé literatury. V roce 2007 mu prezident Václav Klaus udělil státní vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění. Loni získal jednu z nejvýznamnějších tuzemských literárních poct - Cenu Jaroslava Seiferta udílenou Nadací Charty 77.

Ludvík Kundera 

Ludvík Kundera.Brněnský rodák Ludvík Kundera za sebou zanechal výraznou stopu v poezii, próze nebo výtvarném umění, významné jsou také jeho překlady z němčiny. 

 

Na rozdíl od svého bratrance Milana Kundery, nejslavnějšího současného spisovatele českého původu, ale Ludvík Kundera nikdy neuvažoval o odchodu do zahraničí. Nevyužité příležitosti žít ve svobodnějších poměrech Kundera podle svých slov nelitoval.

 

Velkou část života strávil v ústraní v Kunštátě, městečku ležícím 30 kilometrů severně od Brna, kde poznal svou manželku. Postupem času se stal odborníkem na dílo jednoho z největších českých básníků 20. století, podílel se na uspořádání Halasových pětisvazkových spisů.


Kundera měl později čilé kontakty s Heinrichem Böllem či Bertoldem Brechtem. Slavného dramatika mohl v 50. letech sledovat v Berlíně při práci, a navíc se stal jeho dvorním překladatelem.


Studovat filozofickou fakultu začal syn důstojníka československé armády na podzim 1938 v Praze, rodina se ale brzy přestěhovala do Brna. Tam pokračoval až do uzavření vysokých škol, poté se učil drogistou, dělal kresliče v architektonické kanceláři a úředničil v malé továrně u Brna. Nakonec ale skončil v roce 1943 podobně jako mnoho jiných lidí jeho generace na totálním nasazení v Německu, odkud se dostal po roce poté, co onemocněl záškrtem.


Válečnou zkušenost využil Ludvík Kundera na přelomu 50. a 60. let při psaní své dramatické prvotiny Totální kuropění. Po absolvování pražské filozofické fakulty (1946) působil nejprve jako redaktor brněnského časopisu Blok, později pracoval v deníku Rovnost. A samozřejmě psal - poezii i prózu. V roce 1954 vstoupil do redakce měsíčníku Host do domu, kde ale vydržel jen rok; odešel poté, co se nepohodl s šéfredaktorem.


Zabýval se i teorií umění, vydal několik antologií, například německého expresionismu. Na samém konci 60. let působil Ludvík Kundera jako dramaturg Mahenova divadla v Brně, odkud ale musel v roce 1970 odejít. Přes nepřízeň režimu Kundera, kterého tehdy vyloučili z KSČ, nadále překládal, byť pod pseudonymem, pod utajením pracoval i pro televizi či divadlo.


Kundera se dočkal i oficiálních poct - na knižním veletrhu v Lipsku mu dali cenu za evropské porozumění, od českého prezidenta dostal medaili Za zásluhy a loni získal za celoživotní dílo i Cenu Jaroslava Seiferta.

Autor: - red -, ČTK Foto: ČTK

Naše nejnovější vydání

TýdenSedmičkaPředplatné