Náhlé úmrtí
Zemřel spisovatel Ludvík Kundera. Bylo mu 90 let

Ludvík Kundera 

Brněnský rodák Ludvík Kundera za sebou zanechal výraznou stopu v poezii, próze nebo výtvarném umění, významné jsou také jeho překlady z němčiny. 

Na rozdíl od svého bratrance Milana Kundery, nejslavnějšího současného spisovatele českého původu, ale Ludvík Kundera nikdy neuvažoval o odchodu do zahraničí. Nevyužité příležitosti žít ve svobodnějších poměrech Kundera podle svých slov nelitoval.

Velkou část života strávil v ústraní v Kunštátě, městečku ležícím 30 kilometrů severně od Brna, kde poznal svou manželku. Postupem času se stal odborníkem na dílo jednoho z největších českých básníků 20. století, podílel se na uspořádání Halasových pětisvazkových spisů.

Kundera měl později čilé kontakty s Heinrichem Böllem či Bertoldem Brechtem. Slavného dramatika mohl v 50. letech sledovat v Berlíně při práci, a navíc se stal jeho dvorním překladatelem.

Studovat filozofickou fakultu začal syn důstojníka československé armády na podzim 1938 v Praze, rodina se ale brzy přestěhovala do Brna. Tam pokračoval až do uzavření vysokých škol, poté se učil drogistou, dělal kresliče v architektonické kanceláři a úředničil v malé továrně u Brna. Nakonec ale skončil v roce 1943 podobně jako mnoho jiných lidí jeho generace na totálním nasazení v Německu, odkud se dostal po roce poté, co onemocněl záškrtem.

Válečnou zkušenost využil Ludvík Kundera na přelomu 50. a 60. let při psaní své dramatické prvotiny Totální kuropění. Po absolvování pražské filozofické fakulty (1946) působil nejprve jako redaktor brněnského časopisu Blok, později pracoval v deníku Rovnost. A samozřejmě psal - poezii i prózu. V roce 1954 vstoupil do redakce měsíčníku Host do domu, kde ale vydržel jen rok; odešel poté, co se nepohodl s šéfredaktorem.

Zabýval se i teorií umění, vydal několik antologií, například německého expresionismu. Na samém konci 60. let působil Ludvík Kundera jako dramaturg Mahenova divadla v Brně, odkud ale musel v roce 1970 odejít. Přes nepřízeň režimu Kundera, kterého tehdy vyloučili z KSČ, nadále překládal, byť pod pseudonymem, pod utajením pracoval i pro televizi či divadlo.

Kundera se dočkal i oficiálních poct - na knižním veletrhu v Lipsku mu dali cenu za evropské porozumění, od českého prezidenta dostal medaili Za zásluhy a loni získal za celoživotní dílo i Cenu Jaroslava Seiferta.