Dvojnásobná nejlepší německá herečka, která zazářila v dramatu Proti zdi od Fatiha Akina, zažila porno skandál, stala se symbolem pro mladé Němce tureckého původu a letos na MFF Karlovy Vary spolurozhodovala o tom, který film vyhraje Křišťálový glóbus.
Poslední záběr, tma a… extatický potlesk. Dramatem Proti zdi režisér Fatih Akin doslova zabil soutěž na Berlinale – vyhrál na plné čáře a z neznámé Sibel Kekilliová se přes noc stala superhvězda. Po letech je z ní respektovaná herečka, kterou filmové festivaly zvou do hlavních porot. V takové roli také Sibel Kekilliová přijela v červenci do Karlových Varů.
Nebylo to zvláštní hodnotit filmy jako nějaké sportovní výkony a dávat jim medaile?
Pro mě je velká čest sedět v porotě s filmaři, kteří mají dlouholeté zkušenosti, a diskutovat o všech filmech, které vidíme. Opravdu mě to moc baví.
Chtěla jste být v mládí herečkou?
Ne, vůbec ne. Dokonce i potom, co jsem hrála v Proti zdi, jsem přemýšlela, jestli vůbec v hraní pokračovat, nebo ne. Dneska se to může zdát divné, když v televizích běží nejrůznější talentové show a superstar, ale my jsme to neměli. Vyrůstala jsem v jiné době.
Co jste měli?
Spousta dětí ve třídě se chtěla věnovat normální práci, holky chtěly dělat kadeřnice a podobně. Já tedy ne.
Čím jste chtěla být vy?
Chtěla jsem studovat. Nejdřív jsem byla v kanceláři, chtěla jsem studovat psychologii a tyhle věci. Ale osud to změnil.
Sibel Kekilliová v mládí natočila pár pornofilmů, a když to v roce 2004 zjistil bulvár, udělal z toho senzaci obřích rozměrů. V téhle souvislosti letos během karlovarského festivalu nezklamal ani český bulvár, který se jal staré události komentovat jako horkou novinku. "Dělala jsem to kvůli penězům," vysvětlovala svou motivaci herečka před sedmi lety ve Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung. "Vždycky jsem dělala víc věcí najednou, prodávala jsem zeleninu, dělala barmanku, vrátnou, měsíc jsem dělala provozní v nočním klubu. Bylo to přesně tak, jak se o tom věčně mluví – byla jsem mladá a potřebovala jsem peníze." Po mediální kanonádě se s Kekilliovou přestali bavit rodiče, ona sama situaci ustála, zejména díky tomu, že ji přes palubu nehodili filmaři. Naopak, stala se nejlepší německou herečkou za rok 2004, pak se blýskla ve válečném dramatu Poslední vlak a loni v Cizince brilantně sehrála tureckou matku, která utekla z manželství a chce se usadit v Berlíně, musí ovšem bojovat proti vlastní rodině.
Celý rozhovor si přečtěte v časopisu Instinkt, který vyšel 28. července.
