Mnozí přirovávají odvážný plán společnosti Google k vynálezu knihtisku či stavbě Alexandrijské knihovny. Jiní za ním nevidí nic jiného než bezohledné chování pirátů a chladný kalkul.
Protesty konkurenčního Amazonu, Microsoftu i autorů knih jsou ale málo platné. Ve snaze vytvořit největší virtuální knihovnu světa Google naskenoval už deset miliónů svazků. Databáze Google Books, která má ohromit celý svět, je den ode dne obsáhlejší. Deník Guardian zhodnotil pět let vývoje knižního projektu, který se už teď zapisuje do historie.
Služba Google Books se stala internetovým fenoménem. Obsahuje miliony knih, převážně amerických a evropských spisovatelů, které zaměstnanci Googlu za pomoci vysokorychlostních skenerů (tisíc stránek za hodinu) převádějí do digitální podoby. Pro společnost, která svůj komerční úspěch založila na poskytování bezplatného přístupu k informacím všeho druhu, představují Google Books způsob, jak logicky rozšířit paletu nabízených informací. Podle zástupců společnosti je k tomu vede veřejný zájem. „Tím, že umožníme hledání mezi milióny knih, bychom rádi rozšířili hranice lidského poznání," říká ředitel Google Books pro Evropu Santiago de la Mora.
Znovuzrození rozebraných knih
Skutečný potenciál služby ale neleží v pouhém zpřístupnění digitálního archivu knih. Google Books vytváří virtuální útočiště pro již nevydávané publikace. Díla, která by se jen stěží dostala přes práh místních knihoven, se díky tomu mohou dostat k zájemcům z celého světa. Hlavní tvůrce projektu Dan Clancy o Google Books mluví jako o filantropické záležitosti. Připouští ale, že projekt prospívá i firmě samotné: „Google podniká ve sféře hledej a najdi, takže to, co pomůže vylepšit vyhledávací engine, je samozřejmě dobré i pro firmu. Nikdy jsme ale nezaměřovali v první řadě na finanční prospěch z projektu a nikdy jsem nemusel vlastníkům společnosti ospravedlňovat částky, které na Google Books vynakládají."
Pirát Google
Ani realizace tak vznešené představy, jako je zpřístupnění knih všem bez rozdílu, se však neobejde bez kazů. „Měla by být odpovědnost za digitální archivaci světového knižního bohatství svěřena komerční společnosti?" ptá se William Skidelsky, autor analýzy napsané pro Guardian. Podle Roberta Dartona, ředitele knihovny na Harvardské univerzitě by taková výsada měla být udělena pouze neziskové organizaci.
Počínání Googlu se však nelíbí zejména konkurenčním průmyslovým gigantům Amazon a Microsoft a malým organizacím reprezentujícím autory a vydavatele z celého světa. Na své straně mají silného spojence - zákon. Organizace v čele se Spolkem autorů, který chrání zájmy amerických spisovatelů, od počátků projektu upozorňovaly na to, že způsob, jakým Google nakládá s obsahy knih, na něž se vztahuje copyright (většina knih napsaných ve dvacátém století), je ve skutečnosti nelegální a hraničí s pirátstvím.
Společnost podle nich dávala čtenářům k dispozici velké části děl chráněných autorskými právy, aniž by tento krok jakkoliv konzultovala s jejich vlastníky. Google se hájil tím, že uveřejňuje pouze útržky chráněných obsahů a limitovaný počet stránek. K velké části nabízených publikací by se čtenáři podle vyjádření společnosti ani jinak nedostali, protože jsou v knihkupectvích dávno rozebrané.
Postrach knižních nakladatelů?
Spor Spolku autorů a společnosti Google skončil v roce 2005 u soudu. Pře, která trvala dlouhé tři roky, skončila mimosoudní dohodou. Výměnou za slib, že Spolek autorů nebude společnost v budoucnu žalovat, se Google zavázal k odškodnění autorů a vydavatelů, jejichž práva byla poškozena, celkovou částkou 125 miliónů dolarů. Ačkoliv by se mohlo zdát, že majitelé autorských práv dosáhli svého a Google uznal vlastní vinu, má společnost důvod k oslavám. Podle Skidelského získala moc nad rozebranými knihami, které může nyní se souhlasem autorů zahrnout do své databáze a využívat je ke komerčním účelům. Z poskytovatele informací se tak Google může kdykoliv lusknutím prstu stát jejich prodejcem.
Výsledek mimosoudní dohody znepokojil především společnost Amazon, která v současnosti kontroluje devadesát procent trhu s digitálními knihami. Přes ujištění, že má Google zájem především o rozebrané knihy, které majitelé autorských práv nechtějí nadále komerčně využívat, se Amazon obává nástupu silného rivala.
„Je potřeba zdůraznit, že tento takzvaný trh, kterému Google dominuje, tedy trh rozebraných knih, vlastně neexistuje. Jde přece o knihy, které už nejsou na pultech," komentuje možnou hrozbu člen Spolku amerických spisovatelů James Gleick. V taktice Googlu nevidí nic, co by mohlo autorům uškodit. Podle Gleicka nikdo nedokáže odhadnout, jak přesně Google využije duševní vlastnictví, které skenováním získal, a podle všeho to neví ani společnost sama. Je ale téměř jisté, poznamenává na závěr své analýzy Skidelski, že s příchodem Google Books knižní svět navždy změní svoji tvář.
Foto: Tomáš Nosil, Jan Zátorský, Lucie Pařízková
