Situace ohledně koronaviru není vůbec dobrá. A tak hlavním tématem úterního Jaromír Soukup LIVE nemohlo být nic jiného než covid-19. Lidé už jsou z toho všeho unavení, ochota dodržovat pravidla klesá, odpor k nošení roušek stoupá a denních případů nakažených stále přibývá. Diskuse se čtveřicí exkluzivních hostů Jaromíra Soukupa se proto zaměřila na covid, roušky a samozřejmě nedávné volby, které stále rezonují společností a momentálně se rozdělují jednotlivá křesla. Pozvání přijali lékař a ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger, lékař a člen hnutí ANO Julius Špičák, lékař a senátor za KDU-ČSL Lumír Kantor a evoluční vědec Jaroslav Flegr.
Jedná se o doslovný přepis Jaromír Soukup LIVE ze dne 6. října 2020.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pánové, teď jsou dvě témata, já jsem to řekl, samozřejmě zdravotní situace a hrozící rizika a pak také politická situace. A věren tomu, že jaksi politiky se nesnažím tlačit k odborným vyjádřením, pokud na to nemají vzdělání, a zase současně ty, kteří politiky nejsou jako vy, pane profesore, nebudu tlačit samozřejmě k politickým vyjadřováním, pokud sami nechcete, takže ta otázka na vás, ta první je logická, no, situace zdravotní, my se tady scházíme poměrně často, dejme tomu, každé dva nebo tři týdny, a teď tedy za ty poslední dva až tři týdny ta situace dobrá není z pohledu počtu nakažených, procenta těch nakažených z těch testovaných a také z počtu hospitalizovaných. Já se samozřejmě nechci s vámi nějak přít a poprosím vás o vyjádření, jak vážná je to nemoc, ale současně musím se ptát, jak dlouho naše zdravotnictví vydrží a jestli ta současná opatření, která zavedená jsou, zabírají, já vím, široké téma, pane profesore.
Prof. Mudr. Petr Arenberger, DrSc., lékař; ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
--------------------
Tak samozřejmě nejlépe asi budu moct mluvit o naší nemocnici, počty nově diagnostikovaných případů samozřejmě stoupají, nejen celostátně, ale i v našich dvou odběrových místech, která máme, my jsme postupně se dostali z nějakých odběrů kolem 200, 250 na skoro tisícovku denně. A s tím zhruba stále se drží těch asi 14 % pacientů, kteří jsou pozitivní, takže u nás vlastně jako v té na jednotku vyšetřeného nebo na 100 vyšetřených se víceméně počet nezvýšil, ale pochopitelně ten celkový objem těch, které jsme diagnostikovali v našich odběrových místech, tak se výrazně zvýšil. Co se týče hospitalizací, tam od té doby, co jsme se viděli, tak se zhruba zvýšil počet hospitalizovaných asi na dvojnásobek, ale ta čísla jsou relativně malá. Takže jestli mluvíme o tom, jestli jich bylo 20, anebo teďka jich je 42, tak asi je to nějak tak v rozmezí, protože konkrétně třeba minulý týden jsme měli kolem 30, pak jednou asi 40, teď máme 42, přes víkend jsme měli 35, takže víceméně se to za ten poslední týden, 10 dnů drží zhruba na stejné úrovni.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
A obavy z toho vývoje, pokud tedy se říká, že to číslo R stále je více než 1, to znamená ten počet nakažených bude stoupat, stoupá a bude stoupat, a to absolutní čísla je daleko větší, sám jste řekl 15 % z těch testovaných, no jo, ale to je vlastně jenom takový, takové to číslo denně zjištěných je takové to reprezentativní číslo, protože lze očekávat, že je spousta lidí, kteří testování nebyli, tím pádem nemůžou být diagnostikováni jako pozitivní a s tím přímo souvisí počet těch hospitalizací, pokud se na to díváte za poslední 3 týdny, kdy začala, začaly nějaká opatření, roušky ve vnitřních prostorách a podobně. A přesto se prostě nedaří to číslo snížit. Možná ani ne snížit, ale možná i stabilizovat se nedaří, nevím.
Prof. Mudr. Petr Arenberger, DrSc., lékař; ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
--------------------
Tak on se říká, že taky všichni ty roušky nenosí, já myslím, že my jsme tady teďka opravdu výjimka i v těch stávajících pořadech, čili, ale zase dodržování té vzdálenosti si myslím, že je epidemiologicky dostatečné, ale měli by to asi dělat, pokud možno všichni, a to si myslím, že je hlavní problém, co se týče těch hospitalizací, tam samozřejmě to uvidíme ještě o nějaký ten den později, čili nebráním se tomu, abychom třeba výhledově neočekávali ještě víc hospitalizovaných na každou nemocnici. My jsme na to víceméně připraveni, protože jsme si udělali plán už v tom březnu, co budeme dělat, když nám budou stoupat nároky na hospitalizace a podle toho budeme pak dál otvírat další prostory, které zatím využíváme na ten běžný provoz.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane profesore, když jste tady byl naposledy, a znovu vás tedy vítám, jste tady poměrně často, zhruba stejně jako pan prof. Arenberger. A vy jste znovu a znovu upozorňoval, že abyste mohl hodnotit tu nemoc, abyste mohl hodnotit ten průběh, tak vám prostě chybí nějaká dlouhodobější data. Vy jste takový velmi exaktní člověk, který prostě své názory opírá o data. Vy jste říkal , já vám můžu říkat svý názory, ale já to tak nechci, já jsem zvyklý pracovat s daty. Už se to zlepšilo?
Julius ŠPIČÁK, místopředseda výboru pro zdravotnictví a poslanec PS PČR /ANO/
--------------------
Ano, zlepšilo, musím říci, tak já jsem dnes, ještě jsem to nestačil tedy prostudovat, ale dneska jsem dostal nějaké základní údaje za prvé tedy o parametrech těch nebohých zemřelých, což teda já samozřejmě respektuji, ale jsou to pouze základní tedy parametry, je tam v podstatě tak základní prvek, je tam věk, ale přece jenom je to seznam, je tam věk a umožňuje to retrospektivy nějaký další vyšetření, no, a pak tam byla také nakaženost v jednotlivých věkových skupinách, což je také velmi důležité tedy faktor, ale on by se měl sledovat tedy kontinuálně týden po týdnu, protože na to b právě měly reagovat ta opatření, zda zavřít, nezavřít ta školská tedy zařízení, což si myslím, že je nejcitlivější v podstatě, z nejcitlivějších tedy opatření, ale obecně skutečně stále platí, že v celé této záležitosti se těžko hledají tedy tvrdá data a já vím, že už chcete otázat tady dalšího kolegu, ale řeknu ještě jednu věc, já řeknu kacířskou tedy teď myšlenku, je otázka, co by se vlastně tak strašného stalo, kdyby se přestalo testovat, například, jo, protože ta choroba se chová jakýmsi specifickým způsobem jiným, než viróza, já nebudu říkat chřipečka nechřipečka, lehká těžká, prostě chová se jinak, a já se k tomu ještě můžu eventuálně vrátit, takže mně ta tvrdá data skutečně stále chybí.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Ta tvrdá data. Já, když řeknu, ano, to jsme tady jako naznačili, že ten počet těch testovaných je nějakým způsobem konečný plus minus 20 000. A z nich zjištění nakažení jsou opravdu jenom možná zlomkem, nevím, protože pokud bychom testovali dvojnásobek lidí, tak bychom pravděpodobně měli dvojnásobek, pokud bysme testovali trojnásobek, tak pravděpodobně trojnásobek, takhle bychom mohli matematicky pokračovat, ale ta data, která se podle mého názoru nějak jako jinak vysvětlit nedají, je počet těch hospitalizací, počet lidí v těžkém stavu a počet zemřelých. A vy můžete říkat, že měli různé další choroby, ale já nevím, jestli je to úplně významné, protože v okamžiku vysokých absolutních čísel, no, tak bychom měli problém, kdybychom přestali testovat, anebo možná také. Zrušili opatření, tak jste to myslel?
Julius ŠPIČÁK, místopředseda výboru pro zdravotnictví a poslanec PS PČR /ANO/
--------------------
Ne ne, nemyslel jsem, nemyslel jsem. Já se v tom snaží hledat prostě skutečně tedy..., a chápu, že ten problém je velice komplexní a že ta opatření vyjadřují určitou tedy symboliku, já to nezpochybňuju, ale já se loajálně těm tedy opatřením podřídím, ale v řadě těch záležitostí za těch omezení, já skutečně chci mít ta tvrdá data, speciálně se jedná o tu případnou uzávěrku těch školních zařízení. Znovu to považuju za nesmírně citlivé.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane doktore, vy jste politik, senátor za KDU-ČSL a gratuluju vám k vítězství ve volbách, aspoň pro vás vítězství, protože KDU-ČSL výrazně uspělo, čímž tím pádem vám gratuluji, myslím, nikoliv v senátních, ale v krajských. A opatření, ono to je tak na pomezí odborné debaty a politiku, protože politici musí rozhodnout o opatřeních, která se tady celoplošně zavádějí, to je logická věc, musí se opřít o názory odborníků. To, co se zavedlo teď, roušky ve vnitřních prostorách, omezení vnitřních akcí, vnějších akcí, uzavření nebo přechod na distanční výukou u středních škol, vysokých škol, to ještě všechno nějakým způsobem jde, ale ta čísla se nijak zvlášť nezlepšují. Prof. Prymula říkal, že v pátek představí nějaký plán, který bychom měli dopředu vědět, co se bude dít, když čísla porostou, budou stejná, a tak. Všechna další opatření budou výrazně zasahovat do ekonomiky školského života, přítomnosti lidí v zaměstnáních, a tak. Jste na to připraveni?
Mudr. Lumír KANTOR, senátor /KDU-ČSL/
--------------------
No, já musím říct, že já sem 30 let lékař teda, takže ono se to u mě prolíná tak jako tady u kolegů se to prolíná, a měl jsem možnost ten ten březen zažít v krizovém štábu Fakultní nemocnice Olomouc na mém oddělení novorozeneckém s intenzivní péči a potom vlastně v rámci legislativní nouze v Senátu, takže to vidím jaksi z podobného pohledu, jak tady třeba pan profesor vedle mě. Já si myslím, že ty roušky a ty opatření jsou na místě zcela. Chápu to tak, že nám stejně moc jako věcí nezbývá, než ta sociální distance, nebo ty rozestupy, roušky, hygiena rukou, to je i v nemocnicích základním předpokladem šíření nějakých těch nemocničních nákaz, respektive té nemoci, a eventuálně to rácio, tady byl taky zmínka, takže já si myslím, že tohle je potřeba. A potom jsou ty opatření, o kterých mluvíte a na který jste se v podstatě ptal. A tam si myslím, že je potřeba to důkladně analyzovat, dokonce se i jaksi nechat inspirovat v zahraničí a třeba hledat ještě nějaké jiné možnosti, než jenom teda, že se zavřou školy, a tak dál. Je pravda, že heslo materiálu, o kterém tady byla zmínka, vyplývá, že exponenciálně se zvedá to nakažení u žáků v těch věkových kategoriích, a dokonce teda i dalo by se říct naprosto srovnatelně se zdravotníka, i u epidemiologů, čili ta situace je tam vážná a jde o to, jak hledat....
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Čili, mimo jiné situace zdravotníků, já jsem tady včera měl šéfovou zdravotnických odborů, která říkala, že zhruba 2500 tisíce zdravotníků, tak to, to jsou dvě strany jedné mince, kapacita zdravotnických zařízení, jedna je dána počtem přístrojů a lůžek a pak je také samozřejmě dána počtem lékařů a dalšího zdravotnického personálu, protože bez nich nemocnice fungovat nemůžu. Já věřím, že velké nemocnice, jako je pana prof. Arenbergera, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, tohle zvládnou, ale malé okresní nemocnice podle mého názoru se můžou relativně rychle dostat do problému.
Mudr. Lumír KANTOR, senátor /KDU-ČSL/
--------------------
Tam jsou ty opatření, které jsme dělali, ty opatření, které jsme dělali vlastně od prvního okamžiku, to znamená, dělení těch týmů tak, aby aspoň někdo tam zůstal. A začíná se mluvit o nějakých opatřeních, aby mohl jít pozitivní, pozitivní lékař nebo sestra do služby...
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Respirátory a tak.
Mudr. Lumír KANTOR, senátor /KDU-ČSL/
--------------------
...o tom se mluví taky.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Když to srovnám s tím zahraničím, vy jste to nakousl, já bych strašně rád se ráno vzbudil a ono to tady nebyl, nebyly tady ty omezení, prostě to, ono to k tomu tak trochu svádí, protože ten virus není vidět, když je hezky, jdete po ulici, tak se zdá, že je všechno jako fajn, velké sociální problémy zatím nemáme, zdá se, že všechno je fajn, ale je to hrozně matoucí, když se podívám, Španělé uzavřeli Madrid a myslím město Leon, skutečně policie hlídá vjezd a výjezd z Madridu a zkoumá ty důvody, proč lidé opouští nebo vjíždí do Madridu. V Paříži byly uzavřeny restaurace, ale to se přiznám, že, vždyť my jsme o tom ještě hůř, než oni. Pokud se podívám na ta týdenní čísla a ty poměry na ty, na ty nakažené, a vůbec si nechci hrát na epidemiologa, nebo lékaře, no, tak jsme na tom hůř než oni. Jak to, že jsme tak v klidu?
Mudr. Lumír KANTOR, senátor /KDU-ČSL/
--------------------
No, že jsme v klidu, já myslím, že to víc než záležitost zdravotníků je záležitost té politiky, že, a toho, kdo nám to předkládá, kdo nám to říkal teď možná. Snad toho minulého týdne s panem prof. Prymulou to snad dostane trošku...
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
A to, co říkal pan prof. Špičák, pánové, že by se přestalo testovat a zabývali bychom se opatřeními epidemiologickými a samozřejmě starali bychom se o ty hospitalizované a nemocné. On to své rácio mít může, váš názor pane doktore?
Mudr. Lumír KANTOR, senátor /KDU-ČSL/
--------------------
Já myslím, že aspoň pro to monitorování třeba ty, ty odběry pro to monitorování jsou důležité, protože potom bysme vlastně vůbec nevěděli, že jo, jak na tom jsme.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane profesore, vy nejste lékař, vy jste biolog. A teď jsem to vedl k tomu, jak nebezpečné to je, a co bychom měli dělat. Vaše názory zhruba znám, už jste tady hostem byl, jste mediálně velmi známý.
Prof. Jaroslav FLEGR, evoluční vědec
--------------------
Já bych nejdřív ještě řekl k tomu trasování, to není jenom ten monitoring, tam prostě je strašlivě důležitý vytrasovat zároveň ty potenciálně nakažený, tím se ušetří strašně moc peněz, když se včas od izoluje, je to opravdu úplně to nejlíp investovaný peníze do boje s tou epidemií je, navýšit kapacity trasování a tý diagnostiky, strčit hlavu do písku...
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane profesore, můžou mít takovou poznámku, ono to, teoreticky ta chytrá karanténa bylo dobře vymyšlený, teda jedna věc je, že to dopadlo jako obvykle, jo, ale, ale bylo to dobře vymyšlený a mělo, tedy odizolovat ty nakažené a jejich kontakty, potenciálně nakažené a zbytek společnosti nechat úplně, tak jak volně, tak jak ekonomicky byli aktivní sociálně, a tak dále, to se úplně nepovedlo, teď se zdá, že při tom počtu těch nakažených to může pomoci, ale už to neřeší, už to nedokáže vyřešit ten problém. Je to tak?
Prof. Jaroslav FLEGR, evoluční vědec
--------------------
No, teď už to, jako snižuje to ten problém tlumí to, ten nárůst těch nových pacientů, ten je, ten se tím dá výrazně snížit, ale pořád je strašný, jestli chcete vědět, kolik vám přijde pacientů příští den, tak si vemte to číslo za minulej den, lepší je skluznej průměr za 7 dní, z předchozích 7 dní, a vynásobte si to 1,065, tuším, jo, takže každý den přijde víc těch nových pacientů, než ten den a poroste to exponenciálně pochopitelně, takže zkuste si to, dejte si to do Excelu a uvidíte, kolik vám jich tam bude za 7 dní. A pak možná ty optimistický jako představy, že to zvládnete, že to, že ještě jsou kapacity, tak možná jako už si s nimi nebudete tak, tak jistí, opravdu není to legrace, to, co tady je, stačí se kouknout kolem na ty ostatní země, nehrajme si na to, že my máme pak patent na rozum, že oni jsou strašpytlové a my teda to zvládneme, protože jsme nevím co, jo, nezvládneme.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Mimo jiné pan prof. Prymula, jako ministr zdravotnictví, se dnes obrátil na své kolegy lékaře a vyzval je k tomu, aby tu situaci nepodceňovali, zcela evidentně tím reagoval na tu petici, kterou dal dohromady prof. Pirk a pan Dr. Šmucler a další a další lékaři. A v tom směru asi je to takové zvláštní, a to je ta druhá otázka, protože on se k tomu vyjadřuje kdekdo, jo, a já tedy vůbec nejsem lékař, ale já dám takový příklad, když jdu na ortopedii s bolavým kolenem, tak, upřímně řečeno, asi od nich neočekávám, že se budou zabývat bolavým zubem, proč do toho mluví tolik lidí?
Prof. Jaroslav FLEGR, evoluční vědec
--------------------
No, měli by do toho mluvit především opravdu epidemiologové, to ostatní, to je, to je jako opravdu jenom vzdělaní laici...
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
To je totiž, to je totiž teď jako důležitá věc, jo, protože, protože v těch médiích, jak ta média jsou hrozně rychlá internetová a teď se snaží přebít jeden titulek druhým, aby přivolaly pozornost, to se samozřejmě týká i televizí, tištěných médií, tak samozřejmě ta poptávka po informacích a po vyjádření mediálně známých osob tady je, když si teda otevřu noviny, tak je pravda, že ty vyjádření jsou jako úplně protichůdná. Nevím, docent Šmucler, profesor, který říká, nechte to být, ta epidemie se bude chovat tak, jak se chovaly jiné epidemie a nakonec to dobře dopadne. A pak jsou tedy odborníci, kteří říkají, no, tak ono to taky dobře dopadnout nemusí a pak jsou tady lidé, jako je pan prof. Flegr, kteří říkají, dejte si na to velký pozor. Tak pane profesore, zkuste je rozsoudit.
Prof. Mudr. Petr Arenberger, DrSc., lékař; ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
--------------------
No, tak já bych asi počkal, jestli ještě Šmucler chytne, myslím, že pan profesor Pirk už to měl, a tomu to neublížilo nějak zásadně, no, a oni nám pak budou vyprávět a podle toho, jak zatím počkal s tím respirátorem a chránil bych se, protože přece jenom je možná lepší počkat na to očkování, než to to chytnout a být někde na kyslíku, nebo na ventilaci, kdy už ta úmrtnost je relativně vysoká. Jinak jsem počítal to 1,060, tak pro naši nemocnici to znamená asi denní přírůstek tak 2 pacienty, to teda v tom posledním týdnu se nějak zásadně nestalo, ale i kdyby tenhle ten nárůst byl, tak pořád máme ještě rezervy aspoň v tom našem plánu na několik měsíců, kdybysme byli schopni ty pacienty nějakým způsobem obhospodařovat, čili ani u nás ještě v tomto okamžiku to není nijak dramatické. Samozřejmě celostátně to může v některých regionech být dramatičtější, zvlášť tam, kde třeba není tolik nemocnic jako v Praze. My bychom taky byli rádi, aby třeba víc Středočeský kraj také přijímal aspoň ty lehčí pacienty, tedy nemocnice ve Středočeském kraji, myslím, že to směřuje k tomu, aby ty systémy nás vzájemně informovaly, kde jsou volné kapacity, ale zatím je to tak, že každý, kdo přijde, tak jsme schopni ho, pokud to vyžaduje, ubytovat.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane profesore, vy jste napůl, vy jste vynikající odborník, jeden nejuznávanějších lékařů a současně politik tak mně vysvětlete jednu věc. Jsou tedy ty Italové a Španělové, Italové mají nemilosrdně roušky jak vevnitř, tak venku, celou řadu dalších opatření, Španělé uzavřeli Madrid. Francie zatrhla provoz restaurací a barů, což s sebou samozřejmě nese už jako desetitisíce živnostníků a podobně, na to už vláda musí reagovat. A my jsme na tom daleko hůř. A teď se k tomu vyjadřuje kdekdo, zdá se, že ta vláda nechce sáhnout do toho, aby to postihly ty opatření desetitisíce lidí, protože pak už je potřeba platit. Tak jsme prostě my příliš odvážní, nebo proč je takový takový velký rozdíl.
Julius ŠPIČÁK, místopředseda výboru pro zdravotnictví a poslanec PS PČR /ANO/
--------------------
Já se domnívám, že současné, tedy současná vláda, premiér plus teda ministr zdravotnictví hledají balanc. A já jsem...a je to skutečně velmi, já sám mám pocit, že ten balanc bude vyplývat teda z těch, z toho počtu teda těch nakažených a počtu zemřelých, vidíme, kolik umírá denně tedy lidí s Covidem, že jo, prostě, nikoliv teda na Covid. A samozřejmě to číslo, když se bude držet, dejme tomu, já mám respekt ke všem, ale když se bude držet pod 10, tak nějakým způsobem s tím budeme schopni tedy pracovat, jakmile toto půjde na 20, tak prostě vznikne velká nervozita. Takže oni prostě na to hledí ze dne na den a podle toho budou přiškrcovat, uvolňovat, přiškrcovat, uvolňovat. Já už jsem tady opakovaně se tady zmínil, že moje dcera žije ve Španělsku 10 let, je to teda lékařka rozumná, ten vliv na tu společnost tam je prostě prostě zdrcující, naprosto zdrcující, ta společnost je prostě paralyzovaná poprvé za 10 let, ona uvažuje o tom, že by se přestěhovala zpátky do Čech. Celou dobu tam byla nesmírně spokojená, Španělsko má úžasnou kvalitu života, prostě, že jo, perfektní zdravotnictví, perfektní infrastrukturu, že jo, prostě lépe vyvinout než my, ale poprvé se dostala do situace, ta společnost je doslova paralyzovaná.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
To je totiž důležité to říci, tady převládá takový dojem, třeba u toho Španělska, že Španělsko je nějaká jako chudší země, kde to moc jako nefunguje, tak si s tím asi neuměli poradit, ale to vůbec není pravda, Španělsko je bohatá země, s rozvinutou infrastrukturou, zdravotnictví...
Julius ŠPIČÁK, místopředseda výboru pro zdravotnictví a poslanec PS PČR /ANO/
--------------------
Podívejte se na univerzitu barcelonskou a na Karlovu univerzitu, že jo.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Jak to, že tam, jako přesto, jak...
Julius ŠPIČÁK, místopředseda výboru pro zdravotnictví a poslanec PS PČR /ANO/
--------------------
Ten zásah byl obrovskej, ti mrtví tam objektivně prostě byli a tu společnost to strašlivým způsobem zasáhlo. A musím říci, že na jednu stranu my jsme skutečně, ta opatření naše nakonec v mnoha věcech byla prostě dobře zorganizovaná, smysluplná, tam byl asi ještě větší zmatek, pak třeba oceníte i třeba jednu věc, která není až tak úplně vidět, nakonec tady dobře funguje třeba to základní, třeba školství, takže prostě o ty děti a teď mateřský dovolený a tak dále, takže o ty rodiny je svým způsobem lépe tedy postaráno, a to v tuto chvíli tam hrálo prostě velkou roli.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Abychom se vyhnuli těm scénářům, které, přestože je Španělsko skutečně rozvinutá země, je, pokud se bavíme o vysokorychlostních vlacích a dálnicích tedy, tak to už Španělé mají 20 let za sebou, aby bylo jasno pro ty, kteří tam nebyli, že skutečně je rozvinutá země a přesto se jim to nepovedlo. Kde bereme jistotu, že nebudeme opakovat jejich scénář, že ty opatření zabraly?
Julius ŠPIČÁK, místopředseda výboru pro zdravotnictví a poslanec PS PČR /ANO/
--------------------
Já tu jistotu prostě nemám, stále je prostě tady mnoho otazníků, proč někde lépe, někde hůře. Já jsem poslouchal Christiana Drostena, což je teda ten vrchní epidemiolog Německa, že jo, co radí Angele Mereklová. A on říká, že tam, kde začali dřív, začali dřív s restrikcí, že to byl lépe, no, ale ono to tak úplně není, protože vemte si Německo, kde to dělítko je někde na hranici Berlína, začaly všude stejně. A na východ od Berlína relativně, jo..., takže není vysvětlení v tom jenom, že se někde s tou restrikcí začalo dřív.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Počkejte, já jsem ale tady, a teď to jenom jako zlehčím, já jsem tady měl v jednom pořadu Duel, profesora, tedy pardon, předsedu KSČM Vojtěcha Filipa, a tohle jsem říkal, jako vtip, jo, že tam, kde se vyučoval marxismus leninismus, že to onemocnění má lehčí průběh a on ne, on to myslel úplně vážně, on mi říkal, ne, to je pravda, to je pravda, protože socialistické zdravotnictví bylo skvělé, všichni jsme byli proočkované, měli jsme dobrou péči, a proto máme lepší imunitu, lepší než Španělové nebo Italové, to teda bylo zdůvodnění pana předsedy Filipa, já jsem se tomu smál, ale trochu mi mrzl úsměv na rtech, protože on to myslel úplně vážně.
Julius ŠPIČÁK, místopředseda výboru pro zdravotnictví a poslanec PS PČR /ANO/
--------------------
Tak je to prostě ideologická nadsázka samozřejmě.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane doktore, bude to stačit, ty opatření, funguje to, to je otázka, který se nemůžu dopátrat.
Mudr. Lumír KANTOR, senátor /KDU-ČSL/
--------------------
Já myslím, že nemůžeme si, že v medicíně není nic černobílýho, vždycky je tam prostě něco šedýho, není to černobílé, čili neznamená to, že když máme roušky, takže to bude fungovat, ale třeba i v tom průběhu té nemoci té epidemie můžou ty roušky nebo všechny ty opatření hrát roli v tom, že se to rozloží v čase a nevznikne to tak rychle, jak v tom Španělsku nebo v té Itálii. A zajímavá je moje zkušenost, já jsem měl to štěstí, že jsem byl teďka na na Tchaj-wanu, je to asi 14 dní nebo 3 týdny, se senátní delegací, a tam to zafungovalo, za prvé, je to ostrovní stát, to je pravda, ale na druhé straně oni zareagovali okamžitě, nechaly zavřené školy třeba 14 dní, potom začali rozvolňovat a v tom okamžiku, jak začali rozvolňovat a dokonce i hygienici řekli, no, už bysme mohli ty roušky sundat, tak ty lidi sami říkali, že ne, to bylo zajímavé.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
A funguje jim to, protože když to srovnám, teď už půjdeme k panu profesorovi, ale když to srovnám s tím Izraelem, kteří jsou také zvyklí žít v nebezpečí, to znamená předpokládám, že lidé jsou tam docela disciplinovaní a přesto ta nákaza se jim tam rozjela do velmi vysokých čísel, teď udělali úplný jako log down, zákaz vycházení de facto, jenom do nějakých míst v okolí a podobně a přesto jim to tam jak příliš nekleslo, tak proto je ta otázka, jestli ta opatření jako fungujou a na co se máme připravit.
Mudr. Lumír KANTOR, senátor /KDU-ČSL/
--------------------
Víte co, já mám takový postřeh i z toho Tchaj-wanu a tady vlastně mi to sedí i do toho Izraele. V Izraeli ,mně říkali, že je tam velká role v tom jaksi ultraortodoxním, že nemají ty informace a jsou zdravotně negramotní ještě víc než my občas v České republice. A u toho Tchaj-wanu, já jsem si tam uvědomil, že tam funguje jedna věc zcela zásadní. Zdravotnictví není až tak rozdílný, lidi tam nejsou až tak rozdílní, ale je tam důvěra jaksi té vlády a těch občanů, takže ta důvěra tam je, 90 % paní prezidentka, 90 % ministr zdravotnictví. A paní prezidentka mi říkala, když jsem jí to chválil, říkal jsem jí, že to zvládli, tak ona říkala, to je tím, že náš ministr zdravotnictví je lékař a v okamžiku, kdy vystoupil, tak ještě byl trošinku direktivní, takže ty lidi to poslechli, protože nám věřili.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane profesore, stejné téma pro vás, ta opatření, jestli to bude stačit a předpokládám, jsem četl vaše vyjádření, že mi řeknete, že asi ne, tak co by se mělo udělat?
Prof. Jaroslav FLEGR, evoluční vědec
--------------------
No, já myslím, že když se teď udělá, co má pan prof. Prymula v plánu a přichystaný a určitě podložený datama, tak to může zafungovat, teda potřebujeme ještě jednu věc, velký štěstí, abysme měli, jak jsme měli do doposavad, aby nám ještě chvíli vydrželo takovýto letní počasí, skoro letní počasí, protože teďko opravdu, když budeme dodržovat ty základní opatření, který tady byly, když se nebude, když se uvnitř nebude scházet víc jak těch 10 lidí, a když ve vnitřních prostorách všude budou roušky a distanční studium teda na středních, a tak dál, tak si myslím, že, že můžeme srazit opravdu to reprodukční číslo na 1, případně pod 1, jo, ale nebude to hned a musíme počítat, že ještě 10 dní poté, co se to stane, nám exponenciálně porostou ty počty těch hospitalizovaných.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Víte, kam směruju, jestli z vašeho pohledu, ale teď opakuju, vy jste biolog a tou věcí se zabýváte, tak také nejste epidemiolog, i když ten obor váš je...
Prof. Jaroslav FLEGR, evoluční vědec
--------------------
Evoluční parazitologie, takže ono, já přednáším epidemiologii taky vlastně v rámci toho.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
No, tak jaksi naznačuji a ptám se, pokud se ukáže, že tahle ta soft opatření, která nezasáhla ekonomicky desetitisíce lidí, živnostníků, nebudou stačit, jaká by měla být udělaná?
Prof. Jaroslav FLEGR, evoluční vědec
--------------------
To řeknu, to, co bude, co bude potřeba udělat za měsíc, měsíc a půl, když budeme mít štěstí, protože to přijdou ty plískanice, a to už v žádným případě tyhle ty opatření stačit nebudou, tam už skutečně se bude muset jako bohužel jako asi zavřít ty restaurace, určitě zavřít druhý stupeň základních škol, prostě bude tom, bude to mnohem jako tvrdší.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Ale lidi to totiž moc nezajímá, víte, já vám dám nějaký čísla, teď ta vaše eRouška vládní, ta aplikace, já jsem si jí poctivě stáhl, tak snad to bude fungovat, ale teď jsem se koukal, že aplikaci na slevy v Lidlu mají daleko větší počet stažení, než ta eRouška, což je teda, přiznám se, překvapením.
Prof. Jaroslav FLEGR, evoluční vědec
--------------------
Já jsem vydal teďko, včera možná, protiepidemický desatero, ono už bylo dvanáctero, a musel jsem k tomu potom rychle ještě přidělat další bod, nastavit si eRoušku. Já si myslím, že tohle je strašně důležitý a všichni jako, kdo mají chytrej telefon, tak by tam tu eRoušku měli mít, protože to může neobyčejně...
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Ale lidi to moc jako nechtějí, ten virus není vidět, jak říkal pan profesor, je pěkný počasí. Mají to chtít, mají se bát, mají být zodpovědnější.
Prof. Mudr. Petr Arenberger, DrSc., lékař; ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
--------------------
Tak určitě je potřeba o tom přemýšlet, já teda eRouška mám, Lidla teda zatím staženýho nemám.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Během pár dnů, ty slevy, nějaká aplikace na slevu v Lidlu, kde vám asi nějaký kód přečtou a dostanete slevu, daleko přesáhla počet stažení té eRoušky.
Prof. Mudr. Petr Arenberger, DrSc., lékař; ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
--------------------
Tak asi, když člověk uvažuje o rodinné ekonomice, tak to má větší význam, než to, když zůstanu doma a jsem trošku, mám nějakou rýmičku, nebo, nechci nějak snižovat tady kvůli panu profesorovi, ale prostě je populace, která takhle uvažuje a my jsme byli vždycky zvyklí dělat trošku něco jiného, než chtělo to vedení státu a některým to ještě stále zůstalo, tak já už jsem minule říkal, říct něco úplně jiného a oni ty lidi by dělali přesně to, co by se mělo dělat správně.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Já tady zastávám takovou jako tezi, že státní rozpočet de facto jako přestal existovat v těch kategoriích a přivedl mě na to Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér České národní banky, který toto řekl. Státní rozpočet tak, jak jsme ho byli zvyklí vnímat, přestal existovat, že jsme se stále snažili přiblížit balanci výdajů a příjmů a pokud se to někam pohnulo, ať už nahoru nebo dolů, tak se to složitě zdůvodňovalo a ten ideální stav byla tedy ta 0, kdy příjmy se rovnaly výdaje. V okamžiku, kdy máme 500miliardový schodek státní rozpočtu, plánuje se na příští rok dalších 300 miliard a tak dále, tak tohle, tohle vnímání toho státní rozpočtu je úplně mimo. A zdravotnictví je hrazeno z veřejných peněz, ze zdravotního pojištění. Pokud půjde takhle dál, máte obavy z toho, nebo co si myslíte o financování zdravotní péče, ale to nikoliv jenom Covidu, protože nemocnice jsou od toho, aby léčily nemocné, nikoliv jenom nemocné Covidem, máte z tohohle obavu?
Prof. Mudr. Petr Arenberger, DrSc., lékař; ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
--------------------
Tak já jsem jednal s několika pojišťovnami, a protože my vždycky děláme nějaké plány na to následující období, ať už je to následující rok nebo ten ještě další, abychom věděli, s čím máme aspoň rámcově pracovat. A zatím se zdá, že tento a příští rok je nějakým způsobem pokryt z těch rezerv. A to, co je důležité, je opravdu neuškrtit tu ekonomiku, aby lidé pracovali, aby odváděli prostředky...
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Ono to spolu souvisí, protože pokud jsme se bavili o tom, že pokud to půjde špatně, tak se bude muset přiškrcovat ekonomika. Upřímně, pokud zavřeme taneční kluby nebo restauracím omezíme provoz do 10 hodin, tak to stále neznamená desetitisíce postižených, ale pokud je uzavřeme úplně, no, tak to pak už znamená desetitisíce postižených a prostě výpadky v příjmech i zdravotního pojištění, takhle jsem to myslel, tu logiku věci.
Prof. Mudr. Petr Arenberger, DrSc., lékař; ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
--------------------
Já myslím, že ta populace asi by také měla uvažovat o tom, aby dělala to, co umí a pokud něco z toho, co děláme, nejde, tak se podívat, jestli jsme třeba před tím neuměli něco jiného, já tím narážím na to, že třeba my jsme získali spousty šikovných zdravotních sester, které se vrátily z pohostinství už v těch březnových, dubnových měsících k nám do nemocnice, jsou rády, že mají stabilní příjem, že mohou se starat o pacienty a vlastně využijí více tu kvalifikaci a v tomto okamžiku asi to pohostinství jim nenabízí takové možnosti jako to zdravotnictví, i když doufám, že to není přechodné.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
To je samozřejmě obor, který je postižený, sice ne tak moc, jako třeba divadla nebo hotely a podobně, které, kde v podstatě...
Prof. Mudr. Petr Arenberger, DrSc., lékař; ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
--------------------
Máme i herečku jednu...
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Herečka, která přišla do nemocnice. No jo, to ano, to chápu, že to může být krátkodobě dobře. A, pane profesore, na vás, vy jste na půl politik a na půl vynikající lékař. Financování zdravotnictví v kontextu toho, že státní rozpočet v jiných oblastech de facto přestal existovat?
Julius ŠPIČÁK, místopředseda výboru pro zdravotnictví a poslanec PS PČR /ANO/
--------------------
Já asi neřeknu...za prvé nejsem tedy ekonom. A jak jsem tedy členem tedy hnutí, tak samozřejmě taky se ode mě očekává určitá loajalita spontánní, kterou tedy zachovávám, takže já se domnívám, že ta situace je prostě řádně svízelná a skutečně prostě je pozoruhodné, jak se chováme teda úplně, než při jiných tedy krizích, protože při krizi 2008 se škrtilo, dnes se z krize musíme proinvestovat. Já bych řekl, já na to nebudu mít vyhraněný svůj osobní prostě názor, nebudou ho mít, ta situace je skutečně bezprecedentní, nesmírně složitá, ekonomika se nesmí přiškrtit, podobně jako my nakonec reagují všechny ty okolní země, samozřejmě musíme si říkat, Němci si to můžou víc dovolit, mají větší ekonomiku, ale, ale takovou nakonec všichni podobně. A smím ještě zareagovat na předřečníky velmi krátce. Tato epidemie se liší od chřipky tím, že je daleko méně sezónní, jo, to znamená, já úplně si nejsem jist tím, že se musí zhoršit plískanicema, protože ona se taky vlastně dramaticky nezlepšila v létě, v létě nebylo lépe kvůli tomu, že bylo léto, ale kvůli tomu, že předtím byly restrikce, takže to jiné proti chřipkové epidemie, které začíná v prosinci a končí v březnu, je, že tady je kontinuum a že tedy to neznamená, že tedy tím naopak neznamená, že tím, jak se zhorší počasí, musí dojít samo o sobě tedy ke zvýšení počtu těch indikovaných. Takže k té ekonomice, já bych se k tomu už dále nevyjadřoval, je to prostě skutečně situace velmi specifická.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
To jo, ale, pane doktore, ono to spolu prostě souvisí, buď vláda bude dělat opatření, která budou škrtit ekonomiku, anebo to budou dělat lidi, lidi se začnou chovat jinak, pokud se začnou bát posílat děti do školy, pokud budou odkládat nějaké věci, delší spotřeby ty automobily a podobně. Na druhou stranu je zase zajímavý, že lidé si daleko více půjčují na byty. Proč to je?
Mudr. Lumír KANTOR, senátor /KDU-ČSL/
--------------------
Tak je to to období, myslím, že jsem včera kousek viděl pořadu a zrovna jste o tom diskutovali tady, jak tady byla paní předsedkyně Žitníková...
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Paní Žitníková, paní Horská.
Mudr. Lumír KANTOR, senátor /KDU-ČSL/
--------------------
Paní Horská, no, takže jste to probírali včera. Já v tom vidím i to, že ty dluhy teďka v této době jako některým lidem nevadí, že jo, naopak jako v téhle době žít s tím dluhem je jakoby jednodušší, pokud teda se nechovají příliš jako zodpovědně, a zase naopak jste mluvili, myslím, včera taky o tom, že lidi víc spoří, takže já myslím, že se tak rozhýbalo, zase, zase se to rozhýbalo, protože lidi najednou přišli na to, že ty úspory, jako je potřeba potřeba mít.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
To zdravotnictví, víte, ono se vždycky o zdravotnictví hovoří, že je to priorita, já neznám žádnýho ministra, žádnýho premiéra, který by řekl, že není priorita zdravotnictví, problém je akorát v tom, že když se proto má něco udělat reálně, tak se toho udělá většinou málo a pozdě, typickým příkladem, zdravotníci na jaře dostali slíbeno, že dostanou přidáno za tu těžkou službu v době, kdy prostě nebylo jisté, jak se to onemocnění bude chovat, a tak dále, tak měli dostat přidáno. Dostanou teda přidáno ve výplatě za říjen, ale nedostanou tolik, kolik měli dostat. Anebo hygienické správy. Krajské hygienické stanice, ty to odřely, to přece bylo jasné, z nějakého důvodu pravděpodobně si myslel všichni, že ta druhá vlna nepřijde, že to nějak samo zmizí, nebo co, já nevím, peníze jim nepřidali. Oni tam teď v podstatě 24 hodin denně pracovali a neměli vůbec žádnou možnost narychlo někoho přijmout, a tak. Tak jsme je v tom jakoby nechali a takhle bych mohl jako u toho zdravotnictví pokračovat.
Mudr. Lumír KANTOR, senátor /KDU-ČSL/
--------------------
My jsme, 23. června tohoto roku jsme měli veřejné slyšení k otázkám Covidu a těch dalších věcí jako chytré karantény, a tak dál, a i té epidemiologie. A ono třeba tam hraje velkou roli u těch 5 epidemiologů to, že oni jsou placeni jako státní úředníci a ne jako lékaři.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Ale víte, pro ty lidi je to celkem jako...
Mudr. Lumír KANTOR, senátor /KDU-ČSL/
--------------------
Já vím, ale, ale potom se nedá očekávat, že někdo přijde zvenku a bude se chtít stát tím epidemiologem. Další věc je. Já jsem si nevšiml nikde v odborným čase, v odborných časopisech, že by byl někde inzeráty přijmeme epidemiology, a tak dál, protože prostě oni nejsou, že jo, čili to bylo velmi, velmi závažné jaksi postižení té epidemiologie před lety už.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane profesore, pokud to sleduju, jo, naše zdravotnictví je skvělé, ono to zvládne, já říkám, naše zdravotnictví je skvělé, protože jsou tam skvělí lidi, kteří pracují navzdory podmínkám, které pro ně jako vytváříme, já vím, že jsem to přehnal, jo, ale, že jsem to přehnal, že to takhle úplně není, ale ve srovnání s toho, jak moc prožíváme zdravotní krizi, jak moc mluvíme o zdravotnictví, tak mi to teda jako nepřijde, že bysme do toho nějak zvlášť investovali, když se mluví o investování, tak se mluví o dálnicích, a tak, ale...
Prof. Jaroslav FLEGR, evoluční vědec
--------------------
Taky mám pocit, že teda jako by to mohlo být trochu víc, ale ono asi takových podinvestovaných věcí je víc, jenže teď se, teď nám ta jedna takhle zaklepala na dveře a ukázala, tohle prostě se nemělo dělat. Já bych malinko opravil pana profesora, opravdu i COVID je sezónní nemoc, když se udělá korelace mezi průměrnou teplotou v tý zemi, a myslím, že tam dávali reprodukční číslo, tak je tam krásná, teda hnusná korelace, když je zima, tak to reprodukční číslo naroste, v březnu jsme ho měli 5,4, ne tady, ale prostě v těch zemích, kde to, kdo to běželo, takže musíme počítat s tím, že opravdu na podzim nám naroste reprodukční číslo samo o sobě, a i když budeme mít roušky, tak nám to moc nepomůže.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane profesore, z pohledu vašeho. Já, když jsem si četl teď zprávy za poslední týden, tak Světová zdravotnická organizace oznámila, že pravděpodobně počet lidí, kteří byli infikováni, nebo kteří to prodělali, bude podstatně vyšší než počet lidí, kteří byl reportován a uvedli tam, myslím, dokonce 10 % světové populace, že možná s tím přišli do styku, a to je dobře nebo špatně?
Prof. Jaroslav FLEGR, evoluční vědec
--------------------
Ono to, bude, ono to je asi špatně, protože ve skutečnosti zřejmě, já jsem ty data neviděl...
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Já jsem viděl jenom novinový článek nebo na internetu.
Prof. Jaroslav FLEGR, evoluční vědec
--------------------
Já taky, ale myslím si, že to bude Indie, myslím si, že to budou tyhle ty hodně lidnaté státy, kde, kde teda to není zmapovaný prostě, jak, jak to tam ve skutečnosti, takže myslím si, že nějakým způsobem WHO udělalo, zahrnulo tohle do toho a najednou to takhle vyskočilo. Rozhodně to nebude Evropa.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
No, nevím. Pane profesore, důvěryhodnost těch dat, víte, já jsem tak jako čistě laicky si říkal, tak čtu si na internetu nebo v časopisech, že jsou čtvrti Rio de Janeira, kam se bojí i policie a oni reportují, já nevím, 8263 lidí, kteří, kteří buď byli nakažení nebo hospitalizováni, já říkám, proboha, jak k tomu došli, když i policie se do těch čtvrtý, kde žijí desetitisíce lidí, bojí.
Prof. Mudr. Petr Arenberger, DrSc., lékař; ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
--------------------
Tak my už jsme tady o tom mluvili vlastně na začátku toho pořadu, kdy jsme říkali, čím více vyšetřuje, tím víc lidí odhalíme a tím budou ta čísla horší. Pochopitelně, když uděláte 100 testů, tak máte 15 pozitivních, kdyby jich bylo 1000, tak jich bude 150.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
A je to dobře, když říká ta Světová zdravotnická organizace, že takhle obrovské číslo se s tím virem setkalo z pohledu toho, jak vy odborníci hovoříte o kolektivní imunitě a získání nějaké formy imunity, tak možná to zase není tak špatně, ne?
Prof. Mudr. Petr Arenberger, DrSc., lékař; ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
--------------------
Tak asi to je dobré, ale pořád to není dostatečné k tomu, abychom tím nahradili to očkování, čili pořád já se těším na to, že bude nějaká kvalitní očkovací látka, která teprve je schopna to šíření výrazně omezit a možná bysme časem i mohli sundat ty respirátory aspoň na noc.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane profesore, tohle je cesta získání nějaké formy imunity, ať už tedy přirozené, nebo tou očkovací látkou, jestli tedy bude, a s tím ještě, že jsem četl, že snad naše vláda včera, tuším, poslala zálohu nebo nějakou platbu té firmě AstraZeneca, nebo tedy Evropské komisi a že bychom měli dost možná do konce roku vakcínu, tohle je ta cesta ven, kombinace té imunity plus té vakcíny a pak se to množství toho viru sníží a...
Julius ŠPIČÁK, místopředseda výboru pro zdravotnictví a poslanec PS PČR /ANO/
--------------------
Věřme tomu, že to je cesta, věřme tomu, že to cesta je. Takže já tomu budu věřit, já tomu budu věřit, takže jednak je tady skutečně ten průchod tedy té infekce, pak tady víme, jsou další souvislosti, že jsou jiné koronavirové infekce, které jsme kdysi prodělali a on nás to nějakým způsobem chrání, já nejsem tedy imunolog, takže přibližně tak, no, takže já věřím, že toto je skutečně cesta. Ještě k té sezónnosti, já bych si dovolit říci, musím zareagovat, ona dosud žádná sezóna tady neproběhla, ono se to objevilo v březnu, takže my ještě nevíme, co to bude v tu zimu tedy dělat, že jo, a teď ještě si dovolím znova ukázat, v čem se to chová jinak, než tedy ta..., takže když je chřipková epidemie, je to od prosince do března u nás v IKEMu, najednou to má 10 % personálu. A těch 10 % personálu má klasickou symptomatologii a jdou domů. Teď to jinak. Ty lidi jsou zjištěni náhodným způsobem, oni jsou pozitivní, oni jsou pozitivní, a kdyby stejnou symptomatologii měli jako s chřipkou takzvanou, tak domů nejdou, tak to prostě přechodí, jo, protože já jsem nebyl v životě na chřipku v neschopnosti například, že jo, ale dnes jsou pozitivní, jsou zcela asymptomatický, ale pochopitelně jdou domů, takže chci říci, ta choroba se zkrátka chová poněkud jinak.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane doktore, volné téma, poslední slovo, samozřejmě předpokládám, že se bude týkat Covidu, jestli to bude zdravotnictví a jeho financování, jestli to bude rozsah opatření, nechám na vás.
Mudr. Lumír KANTOR, senátor /KDU-ČSL/
--------------------
Opatření. Rozsah opatření si myslím, že by bylo dobré jakoby co nejširší, důležitá je ta důvěra vlády a těch občanů, že jo, takže tam je potřeba na tom pracovat. A ty opatření, zamýšlet se nad každým tím opatřením, jestli tady máme třeba školy tak, jestli třeba nenechat to, co máme i v nemocnicích, ty týmy, půl na půl, čili týden budou chodit jedny děti, druhý týden druhý děti, a tak dál, čili ty opatření jaksi se snažit, snažit zdokonalovat a hledat ty cesty, které by mohly vést k tomu, že by to pomohlo.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane profesore, poslední slovo a nechám to na vás.
Prof. Jaroslav FLEGR, evoluční vědec
--------------------
No, já bych jako využil, prosím vás, stáhněte si tu eRoušku, opravdu je to důležitý. Ale ještě takový, když uvažujeme o těch penězích jako, já mám pocit, že někde je za tím taková jako cynická představa, že když nám teď umřou ty starý a ty, který mají hodně nemocí, tak ušetříme a tím to doplníme zase tu zdravotní...
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Jako myslíte, že by COVID byla taková forma jako penzijní reformy.
Prof. Jaroslav FLEGR, evoluční vědec
--------------------
Já mám pocit, že někdo si to tak maluje, což je naprostej nesmysl, samozřejmě...
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
To jsem ještě neslyšel, to je revoluční...
Prof. Jaroslav FLEGR, evoluční vědec
--------------------
No, já mám pocit, že to tak je, protože jinak by nikdo nemohl říkat promoříme se, jo, a nevadí to a je to chřipička, mám pocit, že je tam tahle ta představa, že prostě tím něco ušetříme, že prostě pak tady bude krásně málo nemocných. Není to pravda, maximum těch peněz se spotřebuje stejně ten poslední měsíc života, kdy teda toho dotyčnýho se snaží udržet na tom, takže neušetříme, proděláme, rozhodně tyhle ty cynici by jim to to někdo měl vysvětlit, že to je nesmysl.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane profesore, poslední slovo.
Prof. Mudr. Petr ARENBERGER, lékař; ředitel FN Královské Vinohrady
--------------------
Já myslím taky, že je to nesmysl a že se budeme snažit, abychom každého zachránili, protože i ti, kteří jsou starší, tak jsou schopni do toho systému přispívat, ať už tím, že hlídají doma děti, anebo že chodí do práce, což je celá řada pracujících důchodců.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Já nevím, já jsem nikdy ještě neviděl lékaře, který by se nesnažil pomoci, možná jsem měl to štěstí, ale nikdy jsem se fyzicky nepotkal s lékařem, který by řekl, mně je to jedno. Nikdy. Naštěstí. Já doufám, že to tak zůstane. Pánové, moc vám děkuju za to, že jste přišli a za vaši účast.
Mudr. Lumír KANTOR, senátor /KDU-ČSL/
--------------------
Děkujeme.
Prof. Mudr. Petr ARENBERGER, lékař; ředitel FN Královské Vinohrady
--------------------
Děkujeme.
Julius ŠPIČÁK, místopředseda výboru pro zdravotnictví a poslanec PS PČR /ANO/
--------------------
Na shledanou.
Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Vám, vážení diváci, děkuji za pozornost.
