Ústavní soud by měl podle senátorů zrušit zákaz zveřejňování informací o podezřelých a obviněných během trestního řízení, a to včetně peněžní sankce nebo hrozby vězení. Zrušit by měl také zákaz zveřejňování informací z policejních odposlechů. Senátoři to navrhují v ústavní stížnosti na takzvaný náhubkový zákon, se kterou seznámili novináře.
"Základní náš motiv byl ochrana svobody slova. Je to pro nás nejvyšší hodnota. Ona byla v tomto případě převážena naprosto nepřiměřeně ochranou zájmů soukromých osob," uvedl místopředseda Senátu Petr Pithart. Stížnost představil spolu s předsedou senátní mediální komise Jiřím Oberfalzrem a nestraničkou Soňou Paukrtovou, šéfkou Klubu otevřené demokracie.
ČTĚTE TAKÉ: Začíná platit náhubkový zákon
Návrh bude podle Pitharta odeslán Ústavnímu soudu nejspíše 7. května v závěru nejbližší schůze Senátu tak, aby se pod něj mohl podepsat každý z členů horní komory, který o to projeví zájem. Mezi signatáři podle něj budou zastoupena všechna senátní uskupení. "Myslím, že to bude první návrh na zrušení určitých ustanovení (zákona), který podepíší (senátoři) od krajní lavice pravé po krajní lavici levou," podotkl Pithart. Doufá, že ústavní soudci rozhodnou co nejrychleji.
Senátoři v zákoně navrhují ponechat v souladu s původní vládní předlohou pouze zákaz zveřejňování osobních údajů obětí zločinů. Nadále má platit zejména v případě dětí a mladistvých. U dospělých se zákaz vztahuje například na oběti kuplířství nebo násilných trestných činů.
Ústavní soudci by podle senátorů měli zrušit úplně nebo zčásti sedm ustanovení novely trestního řádu, trestního zákona a zákona o ochraně osobních údajů, kterou prosadila sněmovna navzdory výhradám Senátu. Horní komora původně navrhovala sněmovně zrušit pouze pasáž o odposleších, i to ale poslanci odmítli. Sněmovní verzi navzdory kritice Senátu, médií i různých institucí hájil její iniciátor, předseda ústavně právního výboru sněmovny Marek Benda z ODS.
ČTĚTE TAKÉ: Novináři dostali náhubkový zákon. Co už si nepřečtete
Zákazy, které novely přinesly, podle senátorů "bezprecedentně omezují poskytování informací veřejnosti". Zákazy není možné prolomit ani ve veřejném zájmu při podezření, že se kriminálního jednání dopustily osoby veřejně činné. "Právo na svobodu slova, na informace, které se týkají výkonu veřejné funkce, mají přednost před ochranou soukromí. Je to běžný standard ve všech demokratických zemích," podotkl Oberfalzer s tím, že zákon o ochraně osobních údajů se s takovou výjimkou počítá.
ČTĚTE TAKÉ: Koho zastřelil Ďuričko? To si nesmíte přečíst
Náhubek = nesmysl
Za nepřípustné senátor pokládá to, že novely mají "hojit neschopnost" státu a jeho úředníků zabránit únikům informací, a to pod hrozbou tvrdých sankcí. Těmi jsou až pětimilionová pokuta nebo jeden rok až pět let vězení. "To je podle našeho názoru naprosto nesmyslné," uvedla Paukrtová. Oberfalzer dodal, že za zveřejnění identity mladistvých pachatelů jiný zákon ukládá sankci do 50 tisíc korun, což je stonásobně méně.
Senátoři chtějí také to, aby se Ústavní soud vyjádřil ke způsobu schválení novel. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil poslanecké úpravy při prvním projednávání novely ve sněmovně označil jen za "jisté zajímavosti", podotkl Pithart s tím, že ani poslanci před schvalováním změny veřejně nezdůvodnili.
Vládní předlohu přitom úplně přeměnili, jakoby "zákon o šíření včelstev proměnili v zákon o vybíjení koní", uvedl Pithart. "Tento případ dokládá, že je možné komplexním pozměňovacím návrhem porušit Listinu základních práv a svobod, omezit svobodu slova," dodala Paukrtová.
Foto: Robert Zlatohlávek, Jan Schejbal, archiv
