Fiakrista přejel dítě a svědky nehody zmlátil bičem. "Chaffeur" automobilové drožky se srazil s pražskou tramvají a automobil knížete Lobkovice vyplašil koňské spřežení, které táhlo žebřiňák s hasiči. Zprávy o dopravních nehodách byly každodenní součástí novin už před sto lety. O následujících haváriích psal pražský tisk v době od 21. do 30. června 1909.
Kočí versus tramvajáci
Nejvíce dopravních střetů v Praze měli na svědomí kočí fiakrů a povozníci. "24letý kočí František Hergl, zaměstnaný a bydlící u fiakristy Medřického v Sokolské tř. č 20-II., shozen byl včera při srážce své drožky s tramwayí z kozlíku a utrpěl vymknutí pravé ruky a odřeniny," informoval pražský tisk v pondělí 21. června 1909. Přesně za týden 28. června přinesly noviny zprávy o dalších dvou karambolech neopatrných kočích s pražskými tramvajemi. Na Smíchově u Palackého mostu se kočí Josef Zima srazil s tramvají číslo 40.
Povoz byl odhozen na chodník a tramvaj porouchána. Na nároží Palackého a Vodičkovy ulice se zase tramvaj číslo 41 srazila s automobilovou drožkou. Pro řidiče automobilů tehdejší tisk ještě používal slovo chaffeur. "Včera o půl 6. hodině večerní srazila se automobilová drožka, řízená chaffeurem Františkem Friesem, s motorovým vozem městské dráhy. Drožka byla těžce poškozena a chaffeuer utrpěl tržnou ránu na pravé ruce. Srážka zaviněna byla příliš prudkou jízdou chaffeurovou při vyjíždění z ulice Palackého," popsali událost pražští novináři.
Počátky pirátství na silnicích
Rozvoj automobilismu byl v roce 1909 teprve v plenkách. Zachovaly se údaje, z nichž vyplývá, že v roce 1905 bylo v Praze nahlášeno pouze 7 automobilů a do roku 1912 počet vozů stoupl na 97. Módní novinku si pořizovali především mladí lidé z majetných kruhů, kteří se pak v pražských ulicích stávali průkopníky "automobilového pirátství". První šoféři totiž jezdili dosti bezohledně, alespoň dle dobových novinových zpráv.
"Když vycházely včera děti ze školy u Piaristů, vjel mezi ně automobil č. N 159, jehož řidič jel s úžasnou rychlostí, nedbaje znamení a křiku policejního strážníka, který ho chtěl přiměti k pomalejší jízdě. Mezi dětmi nastala velká panika a chodci hlasitě dávali najevo svou nevoli. Na řidiče bylo učiněno trestní oznámení," vylíčil divokou jízdu Panskou ulicí redaktor Práva lidu.
V Panské ulici řidič naštěstí nikoho nezranil. Zato 30. června informovaly noviny o obdobné divoké jízdě automobilu s registrační značkou N 142. V Havelské ulici smetl řidič dvacetiletého chodce Karla Mynaříka a několik metrů ho vlekl po ulici. "Dle policejní zprávy nehodou je vinen řidič," uvedl tisk. Zraněný chodec byl odvezen do všeobecné nemocnice.
Kníže Lobkovic plaší hasiče
Automobily nebyly jen postrachem chodců. Kvůli hlučně burácejícím motorům se jich báli především venkovští povozníci. Vůz knížete Zdeňka Lobkovice například způsobil zranění hned celého hasičského sboru z obce Lukov nedaleko Bíliny. "Automobil zastavil sice na vzdálenost asi 40 kroků, ale koně se obrátili a uháněli šíleným letem z místa. Žebřinový vůz byl rozbit a hasiči s kočím vyhozeni na silnici. Zranění jejich jsou naštěstí lehká, ale dva hasiči utrpěli poranění těžší."
Šílený drožkář s bičem
Zatímco střety automobilů s chodci byly spíše výjimečné, prakticky každý den někoho zranila či povalila drožka či jiný povoz. Tak třeba noviny z 28. června podaly zprávu o neštěstí ve Vršovicích. Kočí Karel Dvořák s povozem naloženým kameny strhl na zem pětiletou Boženu Otýsovou. "Děcko dostalo se pravou rukou pod přední kolo a byly mu tři prstíky rozlámány." Za viníka byl označen kočí, neboť povoz jel příliš těsně u chodníku. Tentýž den byl ve Vršovicích "přejet a těžce pohmožděn" i pětačtyřicetiletý stavební dělník Jan Zajíc z Michle. Přejel ho kočí ledařské společnosti.
Po šlechtických dostizích v Chuchli se rozhodl napodobit závodní jezdce kočí fiakru č. 86 a ve Schwarzenbergově třídě na Smíchově najel v plné rychlosti do dětí, které si hrály v ulici. Osmiletý Jan Malášek byl povalen a těžce zraněn na hlavě i končetinách. Svědkové chtěli fiakristu zadržet, ale ten šlehal po přítomných bičem a podařilo se mu ujet.
Nehody na vodě i ve vzduchu
K dopravním neštěstím docházelo i na vodě a ve vzduchu. Noviny z 21. června 1909 přinesly zprávu o požáru parníku na Labi následkem výbuchu signálové svítilny. "Uhelná loď i s nákladem byla zničena. Majitel Förster a jeho žena jenom s námahou byli zachráněni." Tentýž den vylíčilo Právo lidu i balonovou tragédii u Petrohradu v Rusku. "Když se balon vznášel ve výši 1000 metrů, najednou se z neznámé příčiny zřítil." Zahynuli tajemník carevny Rostov a inženýr komoří Palicyn.
Foto: archiv
