15. listopad 1910: Útěk slavného spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého od rodiny sleduje veškerý český tisk. Tolstoj údajně cestuje za duchoborci, v jejichž kruhu chce zemřít.
Národní politika, Národní listy, Právo lidu, Ostravský deník, Lidové noviny i další české listy přinášejí na předních stranách obsáhlé zpravodajství o překvapivé cestě spisovatele Lva Nikolajeviče Tolstého. Například Lidové noviny věnovaly v úterý 15. listopadu 1910 osudům ruského klasika téměř celou třetí stranu.
Tolstoj: Filmaři mi otravují život
"Pozdě po půlnoci přichází zpráva, že Tolstoj ve vlaku náhle onemocněl, že musil jízdu přerušiti a že ulehl na stanici Astapovo se čtyřicetistupňovou horečkou," dozvěděli se čtenáři Lidových novin.
Žurnalisté ale jen odhadovali, kam dvaaosmdesátiletý spisovatel cestoval. Od manželky a rodiny z Jasné Poljany totiž odešel bez rozloučení. Zanechal jen dopis, z něhož český tisk obsáhle citoval: "Nehledejte mne. Cítím potichu, vzdáliti se všeho hluku a neklidu života. Všichni ti věční návštěvníci a hosté, věční prosebníci, zástupci kinematografických a gramofonových společností, kteří mě v Jasné Poljaně přímo obléhali, otrávili mi úplně život. Musím se z tohoto neklidu zotavit."
Chtěl umřít mezi duchoborci?
Tolstoj dopis uzavírá přáním, že chce zemřít v chudobě. Ruští novináři z této informace vydedukovali, že spisovatel toužil zesnout na Kavkaze mezi duchoborci, tedy v kruhu sektářů z pronásledované náboženské skupiny. "Tolstoj chystal se k duchoborcům na Kavkaz," přijali tuto myšlenku i redaktoři Lidových novin. "Poměr Tolstého k učení této sekty by tomu nasvědčoval."
Kvůli horečnatému onemocnění však Lev Nikolajevič Tolstoj musel údajnou cestu na Kavkaz přerušit na nádraží v Astapovu (dnes městečko Lev Tolstoj) ve Rjazaňské oblasti. V budově železniční stanice pak v neděli 20. listopadu 1910 také skonal.
Tolstoj pomohl sektě do Kanady
Spisovatel Lev Nikolajevič Tolstoj duchoborce obdivoval. Dokonce vyjednal u cara Mikuláše II. v roce 1899 emigraci asi sedmi tisíc členů do Kanady. Carský režim sektu krutě pronásledoval a tisíce stoupenců hnutí nechal vyvraždit, protože duchoborci odmítali přísahat věrnost carskému režimu.
Duchoborci žili v různých částech Ruska už od 17. století a v komunitách se společným vlastnictvím vedli prostý a mírumilovný život a tvrdě dřeli na svých polích. Jedinou autoritou jim byl "duch svatého Krista", neuznávali stát ani církev. Odmítali platit daně i vojenskou službu. Na jejich emigraci do Kanady věnoval Lev Nikolajevič Tolstoj celý výnos ze svého slavného románu Vzkříšení. Sektu také navrhl na udělení Nobelovy ceny míru. Duchoborci podnes žijí v Kanadě, USA a na četných místech v Rusku.
