17. duben 1912: Paroplavební společnost White Star Line oznámila konečný součet mrtvých. "Úředně zahynulo v celku 1550 osob," dozvěděli se i čeští čtenáři novin.
V tomto týdnu přibližuje seriál Stoletý kurýr zkázu Titaniku prostřednictvím dobových novin. Čtenáře srdečně zveme do Národní knihovny v Praze a dnes otevíráme večerník Národní politiky ze středy 17. dubna 1912.
Boj o čluny na život a na smrt
Rubrika "Záhuba Titaniku, největší lodi světa" zabírala v listu téměř celou stranu. Noviny oznámily konečný počet mrtvých, který činil 1550 osob. "Při těchto číslicích už asi zůstane," dodala skepticky Národní politika.
Deník následně líčil zoufalý boj pasažérů o místo v záchranných člunech. "O přístup do nich nastal mezi zoufalými tonoucími boj na život a na smrt. Obsazené čluny nemohly dobře kupředu pro ledovou tříšť. Když na místo přibyly záchranné parníky, nalezly na povrchu moře mnoho převržených člunů."
Zachráněné právě převážel parník Carpathia do New Yorku. "Není naděje, že naživu nalézají se ještě jiní cestující než ti, které veze Carpathia. Všechny parníky, které křižovaly na místě neštěstí, zastavily hledání," oznámila státní rakouská Telegrafická a telefonní kancelář.
Zachráněný Pražan
Již předchozí den čeští novináři informovali, že na palubě bylo i několik občanů Rakousko-Uherska, konkrétně zjistili, že u vídeňské cestovní kanceláře Cook si koupila lístky rodina Taussigova. Ve středu 17. dubna 1912 pak mohla Národní politika radostně oznámit: "Mezi zachráněnými Rakušany jest také pan Emil Taussig z Prahy s chotí a dcerou."
Noviny ale také přinesly první jména rakouských obětí, mezi něž patřil i krakovský advokát Schmitt (Krakov byl v roce 1912 součástí Rakousko-Uherska).
