Krádež století
Mona Lisa ukradena z Louvru. Zůstal jen hřebík ve zdi

22. srpen 1911: "Ještě ráno ve čtvrt na osm viděl jsem Monu Lisu na stěně," vypověděl zedník Picquet. Poslední, kdo spatřil slavný obraz před jeho odcizením.

Leonardova Mona Lisa sice patřila k nejznámějším obrazům v dějinách výtvarného umění už před sto lety, v pařížském Louvru však visela zcela nezabezpečena. V pondělí 21. srpna 1911 obraz ukradl neznámý pachatel.

Světový tisk událost zaznamenal až 23. srpna 1911 (New York Times), přičemž do Prahy přišla první zpráva až 26. srpna. Takto krádež století popsala Národní politika:

Zedník Picquet se napřed smál

"Sensační krádež obrazu v Louvru. Z Paříže, 26. srpna. Bylo zjištěno, že ještě v pondělí ráno ve čtvrt na osm viděl zedník Picquet Monu Lisu viseti na stěně. Hodinu potom, když se vracel, byla již pryč. Poznamenal ke svým pomocníkům se smíchem: - Hlídači se bojí, abychom ji neunesli. Veškeří úředníci a agenti pověřeni byli pátráním po obraze. Policií objevená stopa, která vedla do Namuru a Lutychu. je sledována s největší pozorností, neboť se zdá, že je pravou. Dle dosavadního vyšetřování pozorovali četní zřízenci a úředníci na nádraží muže s balíkem, ve kterém byl pravděpodobně obraz zabalen. Když muž pozoroval, že je sledován, opustil nádraží a zmizel. Veškerá přístavní města a přístavy jsou co nejbedlivěji střeženy."

Novináři pochybovali, že slavné dílo bude nalezeno. "Nezdaří-li se v nejkratší době dopadnouti zloděje obrazu Mona Lisa, bude nutno vzdáti se naděje, že umělecké dílo bude zachováno Louvru a že vůbec zůstane ve Francii. Musí být ponecháno náhodě, zda veřejnost kdy zví o tomto obrazu."

Monu Lisu vynesl pod pláštěm

Dnes už víme, že obraz ukradl Vincento Peruggia, sklenář zaměstnaný v Louvru. Využil toho, že v pondělí bylo muzeum zavřené, sejmul obraz ze stěny, schoval ho pod svůj zaměstnanecký plášť a drze s ním prošel takzvanou Velkou galerií i dalšími sály, načež opustil budovu. Obraz pak schoval do dvojitého dna kufru ve svém pařížském bytě na adrese Rue de l'Hôpital Saint-Louis číslo 5, pouhých čtyřicet minut chůze od galerie. Dílo se pokusil prodat až koncem roku 1913, když ho nabídl jednomu florentskému obchodníkovi s uměním, který obraz převzal a kontaktoval policii.

Již v lednu 1914 pak Mona Lisa opět visela v Louvru. Třicetiletý zloděj italského původu později vyšetřovatelům řekl, že obraz chtěl pouze vrátit do Leonardovy vlasti, nikoliv se nějak obohatit jeho prodejem. Svůj cíl si částečně splnil, neboť Italové Monu Lisu před vrácením do Paříže vystavili ve Florencii, Římě a Miláně.

"Zlatý hřeb" pařížského Louvru

Než byl obraz nalezen, celá Paříž se bavila na účet vedení Louvru, které nedokázalo vzácný obraz ochránit. V dobovém tisku vycházely karikatury, na nichž si návštěvníci galerie se zájmem prohlíželi "zlatý hřeb" expozice, kterým se stal hřebík po ukradeném obraze.

Třicetiletý zloděj Vincento Peruggia byl odsouzen jen na sedm měsíců. Zemřel v roce 1947.

"Že bylo lze ukrásti v Paříži, ve státní sbírce, z hlavního sálu dílo Leonardovo, ilustruje způsob ošetření uměleckých památek přímo ohromujícím způsobem. V Paříži na sebe uvrhli internacionální ostudu," prohlásil pro pražskou Národní politiku dr. F. X. Harlas. Paříž se prý v Louvru nezmohla ani na pořádnou hlídací službu, zatímco pražská muzea a galerie jsou prý zabezpečena mnohem přísněji.

Dnes je samozřejmě pečlivě hlídána i galerie Louvre. Návštěvník projde bezpečnostním rámem a ochranka důkladně prošacuje příruční tašky i kabelky. V sále s Monou Lisou se pak tísní každou minutu minimálně dvě stě turistů, jak se letos v srpnu přesvědčil i autor tohoto textu. A ačkoliv správa galerie vydala zákaz fotografování s pomocí blesku, místnost je permanentně osvícena stovkami záblesků a atmosféra v sále připomíná spíše rockový koncert. Však také na pódiu vystupuje světově proslulá umělkyně Mona Lisa, všemi milovaná "star" s nevyzpytatelným úsměvem.