Sláva v lázních
Němci odhalili v Karlových Varech pomník císaře pána

29. srpen 1911: Pomník císaře Františka Josefa I., jenž byl odhalen právě před 100 lety v Karlových Varech, po roce 1945 zničila Rudá armáda.

"Když byla spatřena vznešená osoba Jeho Veličenstva císaře, zazněl hřímavý jásot přítomných tisíců," vylíčil odhalení sochy císaře pána zpravodaj Národní politiky přímo z Karlových Varů. Reportáž vyšla v úterý 29. srpna 1911, pomník byl odhalen o den dříve. Na akci dorazilo několik tisíc diváků a také 110 "VIP" hostů, což potvrdila jiná zpráva. "O 1. hodině odpolední konala se slavnostní hostina o 110 příborech," zjistil zpravodaj Národních listů.

Za císařskou rodinu přijel markýz Géro

Vznik pomníku iniciovali říšskoněmečtí lázeňští hosté, kteří se v Karlových Varech (Karlsbadu) léčili v létě roku 1910. Ti založili Výbor pro zřízení pomníku Jeho Výsosti v Karlových Varech, který oslovil na 400 významných německých politiků, průmyslníků či různé spolky, přičemž potřebných 150 tisíc korun bylo vybráno během několika měsíců. Socha rakouského panovníka byla darem Němců k osmdesátým narozeninám rakouského císaře.

Slavnost to byla okázalá. Odhalení sochy si nenechali ujít například místodržitel český kníže Thun, rektoři české i německé univerzity v Praze, četní poslanci či anglický konzul. Za rodinu stárnoucího mocnáře přijel arcikníže Bedřich (Friedrich Maria Albrecht Wilhelm Karl von Österreich-Teschen), jemuž básník Petr Bezruč přezdíval markýz Géro. Hlavní proslov přednesl místopředseda německého parlamentu (říšského sněmu) poslanec Paasche, který mimo jiné řekl: "Říšskoněmečtí příslušníci zřizují stařičkému mocnáři překrásné země pomník, který, jsa navržen a proveden německým duchem uměleckým, má býti i trvalým znamením úcty, a smím také říci, lásky, které se císař František Josef těší za hranicemi."

Z Karlových Varů do Eisenstadtu

"Přes 9 m vysoký, z bronzu ulitý pomník představuje mocnáře v generálské uniformě," popsala Národní politika podobu pomníku, jehož další osudy byly hodně dobrodružné.

Hned po vzniku Československa v roce 1918 byl "nenáviděný Habsburk" zabedněn. V roce 1920 sice Výbor pro zřízení pomníku požádal o vrácení sochy, kterou chtěl vyvézt do Německa, nastaly však všemožné majetkové tahanice. Město také nemělo dostatek peněz na případný transport, a tak zabedněná socha stála ve městě další tři roky. V roce 1923 však československá vláda schválila zákon na ochranu republiky, který zakazoval pomníky habsburské rodiny na veřejnosti. Aby se karlovarský starosta vyhnul případnému stíhání, František Josef byl ze soklu odstraněn a nakonec v roce 1934 tajně odvezen do Vídně, kde ho dočasně opatroval kníže Schwarzenberg.

V roce 1936 pak byla socha císaře pána znova slavnostně odhalena v rakouském městě Eisenstadt v Burgenlandu. Tady se bronzový monarcha dožil vypuknutí druhé světové války a po příchodu Rudé armády i svého konce, když ruští vojáci sochu odstranili z podstavce a někam odvezli. Další osud plastiky je neznámý.

Málo taktu z německé strany

Vraťme se ale ještě k slavnostnímu odhalení sochy v Karlových Varech na sklonku srpna 1911. Český tisk totiž nebyl vůbec nadšen, že pomník odhalují zrovna říšští Němci. Lidé měli stále v živé paměti prusko-rakouskou válku z roku 1866, při které padlo na 20 tisíc rakouských vojáků, z toho i několik tisíc mužů české národnosti. Habsburská monarchie navíc po prohrané válce přišla o velmocenskou pozici v evropské politice.

Když místopředseda německého parlamentu Paasche promluvil v Karlových Varech právě o vítězné bitvě Pruska z roku 1866, považoval to český deník Národní politika za "poněkud málo vhodné připomenutí". Redaktor dokonce zapochyboval o celé německé delegaci: "A tak se zdá, že v říši německé mají poněkud slabé diplomaty pro záležitosti dvorního ba i jen dvorně společenského taktu."