Námořní katastrofa
Šedesát utopených v parníku. Kapitán byl zbabělec

25. listopad 1911:  Cestující žádali návrat do přístavu, kapitán však trval na cestě po rozbouřeném moři. Trosky potopeného parníku podnes leží na dně Jadranu. 

Národní listy z 25. listopadu 1911 věnovaly celou půlstranu námořní katastrofě v Jaderském moři. Nebylo divu, v italském parníku Romagna se utopilo i mnoho občanů Rakouska-Uherska.

Posádka ignorovala přání cestujících

Italský parník Romagna jezdil jednou týdně mezi Ravennou a tehdy rakouským přístavem Terst. "Romagna vyplula 23. listopadu večer směrem k Terstu. Na palubě bylo 19 osob posádky pod velením poručíka Rambelly a 53 cestujících, mezi nimiž pět dítek, celkem tedy 72 osoby. V okamžiku, kdy loď opouštěla přístav, bylo moře neklidné, a sotva parník octl se na širém moři, počaly se vzdouvat vysoké vlny. Pobyt na palubě byl znemožněn, pročež cestující odebrali se do kajut. Loď měla velkou zásobu zboží na palubě, stále se nakláněla, pročež zmocnilo se cestujících zděšení. Přes prosby cestujících, aby se loď vrátila, nařídil velitel, aby pokračováno bylo v cestě do Terstu," vylíčil událost oblíbený český deník.

"Zatím bouře rostla stále, sirocco hnal obrovské vlny po hladině, které házely parníkem jako pírkem. Následkem stálého kymácení posunula se zásilka zboží na palubě k jedné straně, čímž loď pozbyla rovnováhy. Několik minut byla Romagna ponořena celou zadní částí do moře. Zatím posádka na lodi, jak vychází najevo z vypravování zachráněných, nejevila příliš odvahy a chladnokrevnosti, čemuž nasvědčuje okolnost, že mezi zachráněnými je většina posádky."

Nejstrašnější scény se odehrávaly u člunů

V námořních kruzích bylo chování posádky považováno za skandální. První, kdo opustil parník v záchranném člunu, byl totiž kapitán lodi Rambella. Přitom podle předpisů měl "setrvat do posledního okamžiku na potápějící se lodi". Zatímco Rambella byl v bezpečí, na lodi i v moři se odehrávaly srdceryvné scény.  Mnozí cestující skočili v panice do moře a volali naposledy své blízké. "Tonoucí volali ještě na své příbuzné, zapřísahali je a pro boha prosili, aby jim pomohli, anebo zemřeli s nimi."

Mezitím se ženy s dětmi snažily dostat do záchranných členů, do kterých se nahrnula posádka. "Nejstrašnější scény naskytly se, když ženy, které dlely na palubě a chránily dítky, které zoufale volajíce k nim se připínaly, nemohly se dostat do člunu," popisovaly Národní listy noční drama ve Středomoří. "Dle dosavadního úřadního šetření utonulo 60 osob," dodal deník.

Vrak dosud leží v moři

Dnes se uvádí, že při neštěstí zahynulo 48 lidí. Parník, který stále leží na dně Jadranu v hloubce přes 30 metrů, byl několikrát zkoumám italskými hledači vraků. V současné době je prý loď oblíbeným stanovištěm humrů i úhořů.

Vrak lze najít v této zeměpisné poloze: 44°59'80''N - 13°22'23''E. Loď je dlouhá 70 metrů a široká 8 metrů, je vybavena dieselovými motory. Na moře poprvé dosedla pouhý rok před katastrofou.