Boje v Libyi
Sta lidských mrtvol šíří hrozný puch! Píše válečný reportér

17. červen 1912: italská vojska v Libyi vedla vyhlazovací válku. "Nohy, hlavy a ruce leží ve velikých kupách," líčil tisk.

Tohle byla válka, která se v roce 1912 bezprostředně dotýkala celé Evropy. Italská armáda se již téměř celý rok marně snažila pokořit Libyi, tedy součást Osmanské říše. Plánovaná blesková válka o tuto africkou zemi ale Italům nevyšla.

Podívaná, od níž oči se odvracejí

O obětech na italské straně se mnoho nevědělo. "Turci a Arabové napadli ve dvou kolonách dvě veliké italské tvrze. Útok byl korunován úplným úspěchem, po sedmihodinovém boji byli obránci poraženi na hlavu," uvedla Národní politika 17. června 1912. Počet italských obětí z této bitvy se ale z článku nedal vyčíst, nicméně bylo podotknuto, že italská armáda přišla v poslední době o tisíc vojínů.

A tohle je zpráva z Národní politiky, která popisuje arabské a turecké oběti italské dělostřelby z poloviny června 1912. "Hrůzy bitvy u Zanzuru. Je neuvěřitelno, jakou řež tady způsobilo italské dělostřelectvo. Nohy, hlavy, ruce a jiné údy leží kolem ve velikých kupách, promíšeny cáry špinavých arabských šatů, rozlámanými zbraněmi a balíčky nábojů. Na některých místech - jako by děsný rozmar osudu nebo orkán pouště je byl sehnal - jsou nepravidelně navrstvena na sebe sta a sta bledých, zkrvavených lidských mrtvol a šíří hrozný puch. Zde padlo pod železným krupobitím italského dělostřelectva mnoho set lidí, kterým již ani útěk neposkytoval zábrany. Je to podívaná, od níž v divokém zděšení oči se odvracejí."

Italská deziluze

Článek vycházel z líčení italských válečných zpravodajů v Libyi. I ostřílené reportéry krutost této války děsila: "To již není jednoduchá smrt, která zde proti nám vystupuje, to je nejdivější, nejpříšernější zkáza, nejhrůznější zničení všeho života, nejděsnější hromadné vraždění, způsobené ohnivými jícny italských děl."

V září 1911 Italy napadené Tripolsko a Kyrenaika (dnešní Libye), což byly od 16. století provincie Osmanské říše, disponovaly jen malou tureckou posádkou a výhra se zdála na dosah. Jenže z opojení se stala deziluze - poziční krvavá jatka. A ačkoli se po ročních bojích v říjnu 1912 Osmanská říše kvůli válce na Balkáně vzdala Tripolska i Kyrenaiky, Italům se stejně podařilo pacifikovat jen území při pobřeží.Vnitrozemím nadále otřásaly guerillové války.